Rozhovor s Janem Čižinským: Stav klimatické nouze je apelem na ostatní

Josef Patočka

Proč Praha 7 jako první obec v České republice vyhlásila stav klimatické nouze? Jaká opatření v boji proti změnám klimatu přijme? Připojí se k městské části i pražský magistrát? O těchto a dalších otázkách jsme hovořili s Janem Čižinským.

Městská část Praha 7, jíž jste starostou, vyhlásila na konci minulého měsíce stav klimatické nouze. V příslušném tematickém dokumentu se často hotoví o dopravě. Zajímalo by mě, zda máte auto? Zda jej používáte pro pohyb po hlavním městě?

Auto si půjčuji od bratra, takže se dá říct, že ho máme dohromady. Jinak po městě autem téměř nejezdím. Většinou využívám kolo a samozřejmě veřejnou dopravu.

Vyhlášení stavu klimatické nouze dnes po celé České republice požadují různé občanské iniciativy. Vy jste první obec, která to udělala. Proč?

Vyšli jsme vstříc volání vědců, našich občanů a studentů. Mladí lidé přišli několikrát žádat o vyhlášení stavu klimatické nouze, jak na zastupitelstvo hlavního města Prahy, tak k nám na Prahu 7. Společně s celou radou naší městské části se domnívám, že jde o důležitý krok.

Apelujeme tak nejen sami na sebe — jako vedení města — ale i na naše obyvatele, aby využívali veřejnou dopravu, nejezdili zbytečně autem, nekupovali nepotřebné obaly, přehnaně nepřetápěli a třeba také pochopili, že když teď na Letné sekáme trávu jinak, tak se nám nejedná o úsporu peněz, ale že to má nějaký důvod. Současně tímto krokem vytváříme tlak na magistrát, aby se zachoval podobně. A jsem rád, že to pražské vedení zvažuje.

Rozhodli jsme se jednat, protože situace není dobrá. Ve Sněmovně se minulý týden hlasovalo o zařazení zprávy vlády o krocích, které činí proti změnám klimatu. Neprošlo to. Podobně skončila debata o zákonu o emisních povolenkách, zda jde o téma, které má řešit hospodářský výbor, nebo výbor pro životní prostředí. Sněmovna novelu přidělila k projednání hospodářskému výboru. Samozřejmě, že všechno má nějaké hospodářské dopady, ale symbolický vzkaz je jasný.

Ohledy, respektive ochrana životního prostředí nemá na celostátní úrovni na růžích ustláno. Proto apelujeme na město Prahu a tím i na celý stát, neboť ta skutečně účinná opatření musejí být přijata na nejvyšší úrovni. Na Praze 7 chceme a můžeme snižovat energetickou náročnost budov nebo nakupovat elektřinu z obnovitelných zdrojů, ale sami změnám klimatu nezabráníme. Je třeba, aby se jim postavil celý stát.

Pojďme k jednotlivým opatřením. Převážná část dokumentu, kterým Praha 7 stav klimatické nouze vyhlásila, se věnuje adaptačním opatřením, tedy přizpůsobování se na zvýšené teploty. Ale například o snižování emisí se v něm hovoří jen minimálně. Můžete to vysvětlit?

Městská část má takřka jedinou možnost jak snížení emisí dosáhnout, a to snižovat energetickou náročnost svých budov. My jsme si za cíl vytkli jedno procento ročně. V jiných oblastech — kromě apelů na občany, aby dávali přednost veřejné dopravě před auty — toho Praha 7 mnoho nezmůže.

Jak chcete své spoluobčany přesvědčit, aby se podobně jako vy po městě pohybovali na kole nebo veřejnou dopravou? Máte nějakou strategii?

Jsem přesvědčen, že na lidi je třeba především apelovat. Nikomu nelze nařizovat, aby nepoužíval auto, nebo ho za to penalizovat. Naštěstí se nálady ve společnosti mění. A my se je snažíme podpořit například zavedením veřejné dopravy zdarma během smogových situací. Samozřejmě neočekáváme dramatické změny. Ale třeba se ti, kteří v době, kdy se Praha dusí smogem, nasednou do auta, budou chvíli cítit blbě a zamyslí se, zda to bylo nezbytné. Pokud se z veřejné dopravy stane nejpreferovanější způsob přepravy po městě, tak se Praha hodně změní. Ale příkazy a zákazy nejsou správnou cestou.

Ptal jsem se spíše na opatření, která by mohla veřejnou dopravu podpořit. Z různých studií, které se zabývají dopravním chováním lidí, vyplývá, že zásadní jsou motivační faktory. Ve zkratce, nikomu se nechce jezdit autobusem, když neustále stojí v zácpě. Pokud ale bude mít vlastní pruh, dá mu přednost. Podobně se to má s parkovacími místy, cyklotrasami a tak dále...

Vyhrazování zvláštních pruhů pro autobusy je již v běhu. Dále se snažíme seřizovat křižovatky tak, aby měly linky veřejné dopravy přednost. Souběh těchto a dalších kroků by měl přispět k tomu, aby byla veřejná doprava podobně rychlá jako automobilová a lidé se rozhodli nechat auta doma.

V sousedním Německu sílí požadavky, aby města získala zpět energetické sítě a mohla se rozhodovat, odkud brát elektřinu. Není to cesta, jak získat více možností pro zápas se změnami klimatu? Může se tím Praha inspirovat?

Přinejmenším veřejné osvětlení, tedy alespoň část sítě, zůstalo v majetku města. Nicméně se nabízí vybudování sítě dobíjecích stanic pro elektromobily, což by životnímu prostředí v Praze významně prospělo. Konkrétní plány dává dohromady náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN), takže počkejme, s čím přijde.

Praha by podle plánů, jež připravuje, měla snížit do roku 2030 emise o pětačtyřicet procent. Jak bude takové nízkoemisní město vypadat?

Zásadní jsou nové technologie, například zmíněné dobíjecí stanice. Dále potřebujeme zvyšovat motivaci lidí k používání veřejné dopravy. Neobejdeme se bez adaptačních opatření. Když v ulicích nebudou stromy, zůstanou liduprázdné. V uplynulých dnech mohli všichni vidět, že se jimi prakticky nedalo chodit. Stromy dokáží snížit teplotu v ulici i o několik stupňů. Ten rozdíl je zásadní. Praha bude muset zabrat, aby to všechno zvládla. A neobejde se přitom bez změny stavebního zákona, na níž se právě pracuje.

JOSEF PATOČKA