Před několika dny přinesl server iDnes.cz zprávu s nadějným titulkem Velký dálniční bratr nebude. Plošné kontroly pomocí mýtných bran se ruší. Zpráva odkazuje na novelu zákona o pozemních komunikací, která v současné době leží ve sněmovně a jejímž cílem je změna stávajícího způsobu výměru dálničních poplatků.

Ze známých papírových nálepek bychom měli získat možnost placení poplatku třeba i on-line platbou, což určitě řada lidí přivítá. Samozřejmě žádný „pokrok“ se dnes neobejde bez nového registru, takže všechny automobily se zaplacenými poplatky budeme mít uvedeny v centrální Evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění.

Výše zmíněný článek uvádí, že kontrola zaplacení poplatku by neměla být prováděna prostřednictvím skenování SPZ a jejich porovnáváním s Evidencí. Ministerští úředníci se prý zalekli plošného monitoringu pohybu aut jako nového Velkého bratra. To nicméně o pár řádků dále uvádí na pravou míru ve svém vyjádření náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček, podle něhož právě takovou technologii by policisté měli využívat při kontrole.

To ještě dále rozvádí důvodová zpráva k předloženému návrhu, v níž se lze dočíst, že „v provozu na zpoplatněných pozemních komunikacích bude možné prostřednictvím videodetekce porovnávat údaje o projíždějících vozidlech s údaji obsaženými v evidenci...“

Každopádně to, jestli policie nebude vůbec využívat rozpoznávání SPZ, jak píše autor článku, zda budou mít jakési ruční skenery, které sice SPZ rozpoznají, ale nepůjde o plošný monitoring, jak lze chápat vyjádření náměstka Čočka, nebo jestli půjde o plošné porovnávání SPZ projíždějících vozidel s databází, jak vyplývá z důvodové zprávy, nemůže nic změnit na tom, že již dnes nás Velký bratr na silnicích i dálnicích sleduje. A jak tomu bude u silničních poplatků, nebude úplně v rukou ministerstva dopravy.

Policie totiž už celou řadu let provozuje systém Automatické kontroly vozidel. Kdo jezdí autem, tak to jistě sám už mnohokrát zažil. Jemné červené zablesknutí, vyčítavý pohled manželky, že jste jeli rychle a vyfotili vás a pak marné čekání na pokutu.

Ne, nejeli jste rychle, ani jste se nedopustili žádného jiného přestupku. Právě vás vyfotil systém Automatické kontroly vozidel. Na stovkách průjezdních míst po celé republice policie sbírá údaje o průjezdech všech vozidel.

Vyfotí řidiče, a dle automaticky rozpoznané SPZ uloží záznam do databáze, v níž lze jednoduše dohledat, kudy se kdo pohyboval měsíce dozadu. Ukládána jsou data o všech bez ohledu na to, zda spáchali nějaký přestupek nebo trestný čin. Ve využití takových záznamů policii také nic nelimituje.

Člověk by očekával, že pro takto plošný monitoring vypovídající o pohybu milionů lidí a následné využívání údajů bude mít policie nějaké zvláštní oprávnění v zákoně. Faktem je, že jediným oprávněním, na něž se policie odvolává je ustanovení § 62 zákona o policii, podle něhož může policie, pokud je to nezbytné, pořizovat zvukové, obrazové a jiné záznamy týkající se osob na místě veřejně přístupných.

Problém spočívá v tom, že ustanovení bylo psáno v době, kdy automatická detekce obrazu byla stále v plenkách. Je něco jiného pořídit analogový kamerový záznam z ulice a něco jiného umět tento záznam zpracovat tak, že jsem schopen identifikovat objekty — auto podle SPZ, lidi podle tváří apod. Využitelnost, ale i zneužitelnost, takového systému raketově roste.

↗

Využitelnost, ale i zneužitelnost takového systému raketově roste. Foto Městská policie Pardubice

Pohyb konkrétního auta či člověka, který byste na analogových kamerách museli dohledávat hodiny, dohledáte za zlomek vteřiny. Pokud se do obecného oprávnění policie vejde vytváření databáze s automaticky rozpoznávanými SPZ aut, proč by se tam nevešla i databáze s rozpoznáváním obličejů lidí a za pár let třeba databáze skenů mozkových vln, které budou odhalovat, co si chodec na ulici myslí?

Bohužel podobné dystopické vize budoucnosti, pokud jde o eliminaci našeho soukromí, mají nepříjemnou tendenci se stávat realitou. Bohužel ani udělení jedné z anticen Velkého bratra Policii ČR v roce 2015 právě za Automatickou kontrolu vozidel a následná kontrola ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů v roce následujícím k nápravě nevedly.

Policie je pověřena vyšetřováním dopravních přestupků. Pokud přistoupíme na její argumentaci, že Automatická kontrola vozidel je v pořádku, pak jí vůbec nic nebrání porovnávat takto zaznamenaná auta s evidencí aut se zaplaceným dálničním poplatkem.

Pokud ale ministerstvo dopravy vnímá plošný monitoring projíždějících aut jako Velkého bratra, což je správná úvaha, tak nejlepší cestou, jak mu zamezit, je inciovat u ministra vnitra přistřižení křídel policii. Lze přijmout novelu zákona o policii, která upraví mnohem podrobněji oprávnění a limity monitorování veřejného prostranství a následnou práci s takto pořízenými záznamy.