Prostitutky jako strážkyně patriarchátu

Ema Lust

Autorka, jež sama působí v oblasti poskytování sexuálních služeb, se kriticky zamýšlí nad otázkou, zda prostituce jako činnost kompenzující nedostatky patriarchálního systému nepřispívá zároveň k zabezpečení jeho hladkého chodu.

Nedílnou součástí boje za ženská i lidská práva je boj za práva prostitutek a prostitutů. Málokdo v liberálně levicových feministických kruzích se dnes o prostituci odváží prohlásit cokoli kritického. Takovéto vidění mi přijde černobílé, proto bych do této problematiky ráda poskytla svůj vhled.

„Víš, tohle je pro mě jako Vánoce. Tohle se mnou žena nikdy nedělá. Nebaví ji to a nutit ji do toho nechci.“

„Jdu jen na rychlovku, řekl jsem přítelkyni, že jedu umýt auto.“

„Jé, to je trapas. Už jsem to dlouho neměl, víš...“ „Jsem archeolog, teď jsem přijel z Říma. Ne, nemůžu ti ukázat fotky, vždyť to byla pracovní cesta.“

Rodinné problémy, cenově nedostupné bydlení, škola, mánie a zvědavost. Ocitla jsem se v životě v bodě, kde bych sebe samu nikdy neočekávala. Těším sexuálně a emočně frustrované muže. Poskytuju jim dočasnou iluzi lásky či pomíjivé uspokojení.

×
Diskuse
VK
April 25, 2019 v 20.17
Jestliže se tedy opět začne s restrikcí prostituce, třeba na švédský způsob, zalepování nedostatků patriarchálního systému, nebo rovněž kompenzace jeho důsledků se ztíží. Patriarchální systém se následně - oslabí, nebo posílí?

Represí (byť už v naší společnosti neformální a "měkkou", rozhodně však nikoli neúčinnou) vynucované monogamní vztahy, jestliže se ztíží až znemožní možnost popisovaného ventilu, úniku, kompenzace - dojde k jejich přehodnocení, nebo k jejich dalšímu zabetonování?
"Patriarchát" je podobně inflační výraz jako třeba "křesťanská láska".
JN
April 29, 2019 v 3.48
Cílem sexuality je nová (jiná) úroveň existujícího lidského vztahu.
Jakmile je sex oddělen od vztahu a jeho cílem je jen prožití příjemných pocitů, druhý člověk se mění v nástroj k vyvolání těchto pocitů a takový přístup k sexu se pak stává předpokladem pro vznik sexuálního násilí.

Sexuální obtěžování je přeskočení fáze dvoření, která by jinak byla běžná, pokud by vztah vznikal normálně (podle dříve platné kulturní normy).

Oddělení sexu od vztahu je subverzivní činnost prosazovaná liberální levicí.
JN
May 6, 2019 v 8.38
Zatím tedy není jasné, jestli je prostituce revoluční, reakční, nebo subverzivní.
Každá správná feministka by však měla být také prostitutkou, aby účinně bojovala proti patriarchátu,
zpochybňovala funkčnost modelu nukleární rodiny, přispívala k přehodnocení konzervativních společenských představ o lásce a pomáhala tím svrhávat nenáviděný kapitalismus.

Feministka je však nejen revolucionářka, ale také a především intelektuálka. Proto by se nad smyslem své práce pro společnost měla i zamýšlet. Zdaleka nestačí, že práce prostitutky je pestrá a zajímavá a že se může stát hezkým osobním smyslem života, dobře placenou a společensky vysoce hodnocenou prací.

Nedílnou součástí boje za ženská i lidská práva je totiž i boj za práva prostitutek a všech utlačovaných menšin a za rovnoměrné zastoupení mužů a žen na všech úrovních společnosti. Pokud chceme v tomto boji uspět, je třeba se zamýšlet a přicházet se stále novými návrhy i v této oblasti. Náš boj by se v této fázi mohl soustředit na svobodu a právo prostitutky odmítnout zákazníka, třeba nějakého Roma, protože i Romové v tomto boji stojí na naší straně barikády!

(V další fázi se pak můžeme věnovat boji za svobodný přístup Romů k prostituci, za vymýcení rasismu z prostituce, za rovný přístup k prostituci pro všechny a za právo na úhradu sexuálních služeb z veřejného zdravotního pojištění.)


JN
May 7, 2019 v 9.08
Podle nálezu Ústavního soudu může bílá prostitutka Roma odmítnout jen v případě,
kdyby Romové měli svůj vlastní stát (mimo EU) a dotyčný zákazník byl jeho občanem:

"... odůvodněným a ústavně souladným omezením svobody podnikání ve vztahu k jejich spotřebitelům je zákaz diskriminace při poskytování služeb, která by mohla mít za cíl zásah do jejich lidské důstojnosti či posilování ponižujících stereotypů, a proto je jakékoli rozlišování mezi spotřebiteli zakázáno v případech tzv. podezřelých důvodů, jimiž je třeba rasa, pohlaví či národnost.  Listina základních práv a svobod, antidiskriminační zákon ani evropská antidiskriminační směrnice však nezařazují jako zakázaný diskriminační důvod státní příslušnost (s výjimkou odlišného zacházení s občany z jiných členských států EU)."
May 17, 2019 v 7.56
Článek jsem pochopila takto: Autorka nám chce sdělit, že prostituce není úplně dobrá věc, ale existuje zejména proto, protože společnost trvá na "konstruktu striktní monogamie".
Ale co zabrání muži, který bude mít legálně, dejme tomu, čtyři ženy, aby zatoužil po změně?
VK
May 17, 2019 v 17.19
Ani ne tak legálně, jako změnou žitého paradigmatu a tvrdého tlaku společenských nezákonných norem; bez ohledu na pohlaví.

...bude mít změnu jednoduše už doma.
JN
May 18, 2019 v 8.07
Magdaléna Šipka se, pane Klusáčku, ptá,
kam se ve světě sexuálních identit poděla láska. Já jsem to pochopil jako otázku, kam se v tomto světě identit poděl odpovědný vztah. Může odpovědný vztah existovat i bez konstruktu striktní dvoučlennosti? Může být odpovědný vztah třeba tříčlenný či vícečlenný?
May 18, 2019 v 8.54
Jeden ruský básník napsal:
"Lásky si važte už teď v mládí
a s léty dvakrát vroucněji,
láska to není vzdychat, hladit,
vodit se s lunou v aleji.
Přijdou i mraky,
nečas, tíseň,
pak zkřehlé, kdo vás zahřeje?
Láska je jako dobrá píseň
a píseň složit těžké je".

Počítám s tím, že "mraky, nečas, tíseň" každou lásku dříve či později prověří (nebo "protříbí", když použiji biblického jazyka).