Represe v Turecku nabírají obrátky
Filip OutrataZnámému kurdskému režisérovi hrozí v Turecku až patnáct let vězení. A není zdaleka jediným umělcem, na něhož dopadla perzekuce dnešní turecké vlády.
Film Zer kurdského tureckého režiséra Kazima Öze je podmanivý příběh o hledání vlastních kořenů. Jeho hlavní hrdina, mladík žijící v New Yorku, se vrací do Turecka, aby objevil mnohé, co dosud netušil, a divák zase objevuje krásu krajiny východního Turecka. Film se začal točit v roce 2013, dokončoval se v roce 2016, režisér stihl využít krátkého období jistého uvolnění napětí v turecko-kurdských vztazích, a dokonce pro svůj film získal i státní podporu.
V některých scénách filmu se objevují kurdští bojovníci, projíždí kolona tureckých armádních vozů, objevují se informace o genocidě Kurdů z roku 1938, ale celkově film není žádná politická agitka, ale osobní výpověď. To ale Kazimu Özovi příliš nepomohlo a už před oficiálním uvedením filmu na istanbulském filmovém festivalu v roce 2017 po něm bylo požadováno, aby některé scény vypustil. Namísto toho je provokativně začernil a ve filmu nechal. Zer získal několik cen na světových festivalech, několikrát byl promítán i v České republice, ovšem mimo běžnou distribuci.
Jak udělat z režiséra teroristu
Kazim Öz má na kontě přes deset většinou dokumentárních filmů zaměřujících se na situaci kurdských obyvatel Turecka. Ještě na začátku listopadu 2018 v rozhovoru pro česká média při promítání Zeru v České republice sice připustil, že má v Turecku potíže s cenzurou, s uplatněním svých děl i se sháněním peněz, ale zároveň řekl, že to vše se týká jen jeho tvorby, ne jeho osobně.