Ani chudoba, ani náboženský fundamentalismus nebo duševní porucha, nýbrž zkušenost sociálního vyloučení je podle výzkumníků z University College London (UCL) předním faktorem příklonu mladých muslimů k násilnému džihádismu. Mezinárodní tým vědců s tímto závěrem přišel na základě dlouhodobého výzkumu v okolí španělské Barcelony.

Výzkum se zakládal především na přímém neurologickém zkoumání — takzvaném neurozobrazování - mozkové aktivity mladých muslimů. Metodou magnetické rezonance vědci sledovali, jak mozek radikalizujících se muslimů reaguje na sociální marginalizaci ze strany většinové společnosti.

Závěry podle nich mohou vyvrátit mylné domněnky ohledně příčin džihádistického extremismu a pomoci politikům, aby v hledání účinných cest k předcházení terorismu méně tápali. „Vyvrací to definitivně zatvrzele přetrvávající omyly,“ tvrdí vedoucí výzkumného týmu Nafíz Hámid z UCL a dodává: „Vůbec první výzkum radikalizované populace ukazuje, že extrémní jednání orientované na hodnoty vlastní skupiny se zřejmě zintenzivňuje v důsledku sociálního vyloučení.“

Jak vyloučení vede k radikalizaci

Nafíz Hámid v Barceloně působí dlouhodobě a zažil zde mimo jiné teroristický útok, který v roce 2017 připravil o život třináct lidí a téměř stovku dalších zranil. Terénní prací za použití etnografických metod a psychologických dotazníků identifikovali výzkumníci v katalánské metropoli a jejím okolí víc než pět set mladých muslimských mužů.

Osmatřicet mladíků z druhé generace imigrantů marockého původu, kteří „projevili ochotu podílet se na násilí ve jménu džihádistické ideologie“, následně souhlasilo s neurologickým zkoumáním vlastního mozku. Se svými kolegy Hámid vyvinul řadu metod, jež měly pomoci osvětlit různé faktory a mechanismy vedoucí k prohlubování radikalizace.

Mozková aktivita mladých sympatizantů džihádistického terorismu byla mimo jiné sledována při hraní virtuálního simulátoru míčových her „cyberball“. Výsledky poukázaly na neobvykle silnou reakci mozku na situaci, kdy zkoumaným subjektům ostatní hráči španělského původu záměrně přestali přihrávat míč.

Pozdější skeny pak doložily, že právě tato zkušenosti sociálního vyloučení v mozku zkoumaných mužů dále prohloubila tendenci k radikalizaci. Na otázky jako zda by se měla zavádět islámská výchova do škol či zda by měla být umožněna neomezená výstavba mešit, které pro ně předtím nebyly významné, náhle reagovali mnohem důrazněji — a z náboženských principů vlastní skupiny se staly „posvátné“ hodnoty, za které stojí za to bojovat.

Závěry dřívějších výzkumů zaměřených na konflikty mezi Izraelci a Plaestinci či Kurdy a Dae naznačují, že nepřátelství a sklon k násilí se rodí právě tam, kde jsou narušeny hodnoty považované za „posvátné“. „Náš výzkum ukazuje, jak se hodnoty stávají posvátnými, respektive jak sociální vyloučení přispívá k tomu, že jedinec začne za posvátné hodnoty považovat ty hodnoty, které pro něj dosud posvátné nebyly, což jej následně činí zatvrzelým a náchylným k násilí.“

„Spíše než na zlepšování ekonomických podmínek, boj proti ideologii či psychiatrickou léčbu extremistů bychom se měli zaměřit na odstraňování diskriminace v osobních mezilidských kontaktech. Osoby se sklonem k extremismu to může pomoci udržet na nenásilné straně barikády, kde se s nimi dá ještě mluvit,“ uzavírá Hámid.

Podobnost s krajní pravicí

Mechanismus radikalizace založený na zkušenosti sociálního vyloučení a pocitu křivdy se ovšem podle Hámida netýká pouze džihádistů. V dřívějších výzkumech se britský sociální psycholog zaměřil také na vzestup nové krajní pravice po Evropě. V rozhovoru pro portál Oxford Research Group poukazuje na evidentní podobnosti, které lze mezi džihádisty a radikálními nacionalisty vysledovat.

Oba typy extrémistů podle něj nejsou spokojené s aktuálním stavem skupin, s nimiž jsou spojováni, ať už jde o muslimy či evropské národy, a snaží se je tak proměnit ke svému obrazu. V obou případech hraje roli pocit křivdy a marginalizace prohlubovaný nerovnými dopady ekonomické globalizace, která společnost dělí na „vítěze“ a „poražené“. Extrémní skupiny jim pak nabízejí posvátné hodnoty, silný pocit identity a návrat subjektivně ztracené důstojnosti.

Další informace

• The Guardian Brain scans show social exclusion creates jihadists, say researchers
• Oxford Research Group Europe's Extremists: An Interview with Nafees Hamid
• The New York Review of Books Nafees Hamid: What Makes a Terroris