Konec baskického terorismu: ETA plánuje vlastní rozpuštění

Facebook Twitter Vytisknout

Španělská teroristická organizace „Baskicko a jeho svoboda“, všeobecně známá pod zkratkou ETA, se chystá definitivně rozpustit „v řádu týdnů“, nejpozději však do poloviny června. Pro španělský deník El País to prohlásil Agus Hernán, koordinátor skupiny Foro Social Permanente podílející se na mírovém procesu, podle něhož bude konec organizace „definitivní, jasný a nezvratný“.

Informace přichází jen měsíc poté, co nechalo vedení ETA otisknout v baskických novinách Gara oznámení, že se o vlastním rozpuštění bude do letních měsíců hlasovat mezi zbývajícími členy organizace.

„Musíme ukončit období ozbrojeného konfliktu a nabídnout všechnu dostupnou sílu k posílení mírového procesu,“ píše se mimo jiné v dopisu, který publikoval deník s dlouhodobými vazbami na organizaci ETA. „Nejvýhodnějším řešením pro nás a pro baskickou pracující třídu je otevřít úplně novou kapitolu.“

Vzestup...

Pravděpodobně nejznámější teroristická organizace na evropském kontinentu se v 50. letech vyvinula ze studentské skupiny, která potají vyučovala baskický jazyk a pokoušela se propagovat ve frankistickém Španělsku potlačovanou baskickou kulturu. Baskicko patřilo během občanské války jako republikánská bašta mezi nejpostiženější oblasti, generál Franco navíc násilně postupoval vůči regionálním dialektům a lokální kultuře po celém Španělsku. Baskický jazyk byl zakázán, jeho proponenti často mučeni a vězněni.

K ozbrojenému odporu se ETA uchýlila teprve v 60. letech; za její první oběť bývá označován náčelník policie ve městě San Sebastian zavražděný v roce 1968. Po španělském návratu k demokracii roku 1975 a zřízení regionálního parlamentu se organizace rozštěpila. Menší část ukončila vojenské operace koncem 80. let, větší část ovšem nadále pokračovala v únosech a v ozbrojených útocích na policejní, armádní a politické cíle.

↗

Oběti nejkrvavějšího atentátu ETA v sídle společnosti Hipercor, Barcelona 1987. Foto J.M./K.K./J.V.

ETA za dobu svojí existence uskutečnila přes dva tisíce útoků a usmrtila podle různých odhadů mezi 829 a 952 lidmi. Mezi její oběti patří vysoce postavené figury diktatury, jako byl předseda vlády a předpokládaný Frankův nástupce Luis Carrero Blanco, ale také řada civilistů včetně dětí. Únos a následná poprava mladého baskického radního Miguela Ángela Blanca v roce 1997 vyhnala do ulic španělských měst na šest milionů demonstrantů a výrazně poškodila pověst organizace ve vlastním regionu.

...a pád

Koordinované aktivity španělské a francouzské policie — na francouzské straně se nachází menší část historického Baskicka — v průběhu 21. století ETA výrazně oslabily. V roce 2008 byl například zatčen vůdce vojenského křídla Garikoitz Aspiazu Rubina, o čtyři roky později Francouzi zadrželi jeho nástupkyni Izaskun Lesakovou.

Španělský soud také zakázal politické křídlo ETA, které od konce 70. let úspěšně a pod různými názvy kandidovalo do lokálních i celonárodních voleb, a nařídilo straně zaplatit pokutu ve výši 23 milionů euro. Stovky členů a sympatizantů organizace postupně skončily ve vězení.

↗

Na konci roku 2010 ETA vyhlásila jednostranné příměří, o čtyři měsíce později ho označila za „permanentní a všeobecné“, přestože odmítla bezpodmínečné odzbrojení. K tomuto kroku se uchýlila teprve loni v dubnu, kdy předala informace o umístěná celkem dvanácti skladů zbraní do rukou francouzských autorit. Odhaduje se, že na útěku je dodnes kolem třiceti členů organizace, minimálně dalších tři sta si odpykává dlouholeté tresty ve věznicích po celém Španělsku.

V autonomním společenství Baskicko momentálně vládne umírněnější Baskická nacionalistická strana, jež dlouhodobě odsuzuje užití násilí pro dosažení samostatnosti a v minulosti vedla protesty proti teroristickým útokům. Nezávislost na Španělsku v listopadovém průzkumu podporovalo pouze 14 procent Basků.