Brazílii čeká nová éra, období přechodu a dost možná i rychlá konsolidace vojenské diktatury. Ozbrojené složky státu už zaujímají pozice a jen kousek opodál fandí mezinárodní peněžní a kapitálový trh. V souvislosti s regionem jižního cípu Jižní Ameriky se nejednomu vybaví vzpomínky na vládnutí Alfreda Stroessnera či Augusta Pinocheta. Bolsonaro se jen tak nezastaví a od 1. ledna 2019 začne vládnout tvrdou rukou.

Pokud bychom měli vycházet z nastíněných historických zkušeností a budeme předpokládat, že Jair Bolsonaro je připraven pro velké změny v zemi v duchu toho, jak veřejně vystupuje a jaké politické kroky ho po celou dobu doprovázejí, můžeme opravdu snadno a rychle přijít o iluze o svobodné a ze své podstaty rozmanité Brazílii. Jair Bolsonaro se s pomocí moderní armády může skutečně stát ztělesněním absolutního opaku rozvojových cílů tisíciletí. Někým, koho bychom mohli pracovně definovat jako fašistu 4.0.

Je tu totiž ještě něco, co předchozí diktátoři neměli. Jsou to všem dostupné digitální technologie. Už to dávno nejsou pouze složité hackerské útoky, mnohdy podporované samými státy, ale stále sofistikovanější a přesto snadnější komunikace hoaxů a fake news.

Zejména v posledních letech se ukazuje, že pro masovou komunikaci zmanipulované reality jsou takové technologie ideální. A Latinská Amerika je aktuálně dost možná jedním z nejvhodnějších míst, kde tento neobyčejně efektivní nástroj kontroly a manipulace lidí, ale také politického marketingu, zneužít.

Pozice telcos v Latinské Americe

Latinská Amerika byla oproti zbytku světa vždy z hlediska telekomunikací a postavení telekomunikačních společností (zkráceně “telcos”) poměrně specifická. V několika případech měly telcos dokonce vliv na politický vývoj, viz například ITT v Chile. Byly a jsou klíčovou průmyslovou infrastrukturou pro další rozvoj, podobně jako některé další strategické hospodářské sektory.

Telcos byly po dlouhou dobu státními společnostmi a prodlouženou rukou režimů. Po obsáhlé privatizaci v 80. a 90. letech se napříč celou Latinskou Amerikou staly mocným nástrojem nadnárodního kapitálu a symbolem hospodářské liberalizace. Není proto překvapením, že první, kdo telcos v Latinské Americe privatizoval, byl sám Augusto Pinochet. Brzy na to následovaly další země — Mexico, Belize, Argentina…

Mezinárodní telcos měly zájem o masivní investice na nově vznikajících trzích, neoliberálové a pravicoví populisté privatizací strategických odvětví naplňovali body Washingtonského konsensu a své vize o svobodné volnotržní společnosti.

Jenže zatímco neoliberalismus se brzy v devadesátých letech vyčerpal, a některé státy dokonce dohnal k absolutnímu hospodářskému kolapsu, telcos zůstaly, další přišly a dokázaly se přizpůsobit i zcela jiným politickým podmínkám. Ostatně, dokládá to další fenomén, tak zvané multilatinas - nadnárodní korporace, často právě telcos, figurující a expandující výhradně na trhu Latinské Ameriky.

Latinskoamerický trh s telekomunikacemi projevil skutečnou houževnatost a dnes je dokonce odbornou veřejností předurčen k tomu, aby se Latinská Amerika stala jedním z nejdůležitějších regionů na globálním trhu chytrých telefonů.

Dnes vlastní smartphone v Latinské Americe přes 600 miliónů obyvatel. To ji umisťuje na druhé místo za trhem asijsko-pacifickým. S prudkým rozvojem digitálních technologií a jejich distribucí mezi široké vrstvy obyvatel, se trh Latinské Ameriky stává jedním z nejdynamičtějších.

A právě Brazílie ještě společně s Mexikem, je aktuálně pro telcos nejlukrativnějším trhem v Latinské Americe. Není proto pochyb, že na své zájmy myslí i politická reprezentace.

El Dorádo digitálního rozvoje

Brazílie je největší telekomunikační trh v Latinské Americe vůbec a pátý největší na světě. Telekomunikační sektor v minulých letech tvořil ročně až 4 % brazilského HDP. Uživatelé mobilních služeb se za poslední rok více než zdvojnásobili. Oficiální brazilské zdroje uvádějí, že už v roce 2017 byl mobilní internet ve formě 3G a 4G dostupný pro 98,4% populace.

V Brazílii operátoři jako Oi, Vivo a TIM již spustili alternativní stoprocentně digitální kanály, ale stále nemají vyhráno. Jejich fyzické, virtuální a logické zdroje stále nejsou samy dostatečně „chytré“, aby této digitální transformace dosáhly. To bude vyžadovat další investice. Přesto se ukazuje, že Brazílie má v tomto směru nakročeno kupředu a v globálním porovnání má dokonce velmi nadstandardní podmínky.

Ty spočívají i v socio-demografických trendech. Většina populace je mladého a produktivního věku, je gramotná, technicky zdatná a má disponibilní příjmy. Kromě toho, i když má Brazílie enormně rozsáhlé území, většina lidí žije na relativně malém prostoru.

Velká hustota obyvatelstva je pro zahraniční investice výhodná, protože i malá síť je v Brazílii schopna obsáhnout populačně nezvykle velké oblasti. S tímto typem demografie je Brazílie minimálně v příštích pěti letech ideální pro budoucí investice na poli digitálních technologií.

V Brazílii je také na vzestupu technologie z ranku, které se v informatice říká „internet věcí“, zkráceně „IoT“ (z anglického Internet of Things). Jde o integraci digitálních technologií, které lze uživatelskou cestou řídit distančně, vzdáleně. Třeba prostřednictvím internetu ve svém chytrém telefonu. Ať už jde o zdravotnické zařízení ve vašem těle, domácnost, či dokonce o složitější výrobní systémy.

A co víc, Brazílie je zemí industrializace a plánuje rozvoj právě v industriálně laděných IoT, známých jako Industrial Internet of Things — IIoT. Přináší technologickou revoluci ve výrobě tím, že umožní získání a přístupnost mnohem většího množství dat, při mnohem vyšší rychlosti a mnohem účinněji než dříve. Hlavní latinskoamerické trhy pro IIoT v roce 2018 jsou opět Brazílie a Mexiko a do roku 2021 obě země společně představují trh ve výši 6,3 miliard USD.

What’s up?

Levice se již několikrát v průběhu posledních pár let přesvědčila, že schopnost tvořit propagandu a ovlivnit veřejné mínění v digitálním světě je dnes už takřka základním předpokladem pro jakýkoli politický úspěch. Tak zvaná Big Data — gigantické datové sety, jejich zpracování a cílené využití je svatým grálem pro společenskou mobilizaci, ale bohužel také pro velice efektivní účelové manipulace.

Už to není Arabské jaro, moldavská twitterová revoluce, hnutí Occupy nebo třeba turecký Gezi Park. Sociální sítě už neslouží jen grassroot iniciativám v nedemokratických režimech. Ne, sociální sítě dnes ovládli trollové, a ti slouží Temnotě.

Jakou mají reálnou moc ti, kteří velké data sety spravují a dokáží je využít pro své vlastní politické cíle, perfektně ilustruje skandál s Cambridge Analytica. Využitím Big Data z Facebooku mělo vliv na úspěch kampaně za Brexit či přispělo k vítězství Donalda Trumpa za prezidenta USA.

V jiných případech, například v Itálii, hrály nezaměnitelnou roli dezinformační ruské weby a fake news, které k moci dovedly krajně pravicové a pravicově populistické subjekty. A dejme si ruku na srdce, dostala by se bývala byla do Poslanecké sněmovny Okamurova SPD nebo Zeman na Hrad, pokud by svoji kampaň nestavěli na politickém šarlatánství na sociálních sítích?

Nebylo tomu jinak ani v případě přesvědčivé výhry Jaira Bolsonara do čela státu, ani v případě jeho strany PSL (Partido Social Liberal) ve všeobecných volbách. Tedy krom jediného. V případě Brazílie a politické propagandy šířené online dominuje aplikace WhatsApp.

V páté nejlidnatější zemi světa se Facebookem vlastněná a provozovaná multiplatformní aplikace ukázala jako jeden z klíčových nástrojů politického marketingu. V Brazílii má WhatsApp jedinečné postavení. Komunikuje s ním až 120 ze 210 milionů Brazilců, a to neustále, ve všem, kvůli čemukoli.

E-mailová komunikace v Brazílii dnes již de facto neexistuje. WhatsApp tam lidé používají při komunikaci s úřady, bankou, pro firemní komunikaci, se svým lékařem nebo třeba domácím. Cokoli si lze představit. Každý jeho uživatel tam je součástí stovek skupin pro přijímání všemožných událostí a novinek stejně jako běžných zpráv.

Kombinace dynamického trhu a postavení telcos v Latinské Americe vytváří pro některé platformy zcela jedinečné prostředí. I proto je Facebook a WhatsApp už dnes v některých zemích včetně Brazílie na mobilu zcela zdarma. Exkluzivně.

Nemusíte mít žádná data ani kredit, abyste mohli prostřednictvím Facebooku nebo WhatsAppu v mobilu komunikovat, nahrávat, stahovat a sdílet jakýkoli multimediální obsah. Telcos ve spolupráci s Facebookem se o to postaraly za vás.

Síťová neutralita? Na to rychle zapomeňte. Je to zlatý důl pro společnost Facebook, protože jejich zisk plyne zejména z reklamy a z velkých dat, které i nadále prodávají třetím stranám. Čím víc lidí a čím častěji budou mít k Facebooku přístup, tím větší zisky, ale také moc lze očekávat.

Pro telcos v Latinské Americe je to jen součást digitální transformace, přizpůsobování se potřebám trhu a strategické dohody, které jim zajišťují zákazníky a udržení se na trhu. Služba GSM bude v Brazílii možná brzy out stejně jako e-mail. A Facebook chce brzy začít s masivním prodejem svých vlastních zařízení pro videohovory.

Jenže ani politické síly nestojí stranou. Mít zaručený neregulovaný kanál pro svoji propagandu, který nerozporují žádné nezávislé instituce, neprochází žádnou veřejnou kontrolou, ale tak maximálně kontrolou lajků a srdíček, je zkrátka ideálním dystopickým nástrojem a skutečnou změnou v pojetí pravdy.

Když pak ve své zemi umožníte cílenou, avšak v podstatě ničím neregulovanou komunikaci prostřednictvím zašifrovaného soukromého messengeru jako je WhatsApp, dostáváte se na hodně tenký led. WhatsApp sice díky šifrování nemá žádné funkce, které umožňují analýzu toho, kdo, co, jak, s kým, jak často — a tak dále — sdílí, ale pokud ho skutečně aktivně využívá polovina populace, na jeho efektivitě prostřednictvím hromadných zpráv pro cílové skupiny to nikterak neubírá.

Bolsonarovi a jeho podporovatelům se podařilo tento nástroj totálně vytěžit. Pomocí tak zvaného scraping softwaru získali data — miliony telefonních čísel z webů včetně Facebooku. Pak už stačilo rozjet masivní rozesílání zpráv do již existujících skupin, zvaní lidí do skupin, vytváření nových skupin.

Mnozí se najednou ocitli ve skupinách, kam by se sami od sebe nikdy nepřipojili. Sami lidé pak často tyto zprávy přeposílali zase dál, do těch stovek skupin, kde sami již figurovali a měli tam své známé a ti to zase poslali dál svým známým. Z každého postu se tak velmi rychle stal unikátní virál s desetitisíci shlédnutími v prvních minutách od rozeslání.

V tomto kontextu je navíc důležité zmínit se o tom, že tradiční média jsou v Brazílii ve vlastnictví několika málo bohatých lidí. V současnosti jim už málokdo věří a tak i jejich jakákoli politická mobilizace se stává kontraproduktivní. Naopak zprávy, které obdržíte z WhatsAppu, jsou od přátel, známých, od „skutečných“ lidí, kterým věříte a máte k nim důvěru.

Vzhledem k tomu, jak jsou všude na světě tradiční media zkupovaná mediálními magnáty, oligarchy a dalšími neprůhlednými a nedemokratickými zájmovými skupinami, lze volby v Brazílii vnímat jako velké varování pro novinářskou komunitu a její řemeslo.

Fašismus 4.0

Jair Bolsonaro nejen celou Brazílii zachvátil svým nevídaně otevřeným neofašismem a stal se prezidentem, ale to samé se mu povedlo i v brazilském digitálním světě. Digitální svět v Brazílii bude čím dál důležitější a nyní patří jemu a nikomu jinému.

Bolsonarovi se podařilo uchopit moc ve vlastní zemi absolutně. A proto je na místě začít brát hrozbu se vší vážností. Jako fašismus 21. století, fašismus 4.0, jako hrozbu možného nástupu digitálního fašismu.

Co od něj očekávat?

V první etapě přijdou na řadu aktivní represe, masové pronásledování politické opozice včetně explemplárního uvěznění hlavních oponentů. V dalších fázích nastane snaha kompletně rozbíjet emancipační složku občanské společnost, dehonestovat a asimilovat menšiny a domorodé obyvatelstvo.

Bolsonarův režim vytvoří ideální prostředí pro represivní sledovací a prediktivní systémy. Již v době okolo voleb milice vypálila obydlí Guaraní-Kaiowá ve státě Mato Grosso do Sul a ve státě Pernambuco byla zbourána škola a zdravotní klinika, která patřila lidem Pankaruru. A zatímco na bezbranné domorodé kmeny mu možná postačí ozbrojená jednotka s hořícími pochodněmi, na desetimiliónová megalopolis bude potřebovat robustní digitalizaci.