Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), respektive ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a ministr životního prostředí Richard Brabec (oba ANO) s cílem urychlení výstavby nejen dopravních staveb v minulém volebním období prosadili novely stavebního zákona a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Ty výrazně omezily práva občanů vyjadřovat se ke stavebním záměrům v jejich okolí. Stejným směrem se před několika dny vydal i ministr dopravy Dan Ťok (nestr. ANO), když předložil novelu zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury.

„Novela umožní povolení stavby v jediném řízení s méně podrobnou dokumentací. Závazných stanovisek a souhlasů bude méně, do vyvlastnění a správního řádu se zavádí lhůty, zpřísní se požadavky na odvolání, včetně složení kauce,“ popsal navrhované změny Ťok. Ministerstvo dopravy počítá s tím, že každé odvolání proti rozhodnutí o umístění nebo povolení stavby bude zpoplatněno. V případě úspěšného odvolání, bude kauce vrácena, v opačném propadne státu.

„Touto úpravou zamezíme zneužívání tohoto institutu, které v některých případech vede k nesmyslnému oddalování zahájení staveb i o více než rok. Kauci za odvolání navrhujeme ve výši pětadvaceti tisíc korun a za každé napadené závazné stanovisko odvolatelé zaplatí dalších deset tisíc korun,“ vysvětlil Ťok. Ministr dopravy dále navrhuje omezit lhůtu, ve které by úřady musely rozhodnout o vydání závazných stanovisek maximálně na šedesát dní s tím, že pro případ nevydání takového stanoviska se stanoví fikce souhlasu.

V neposlední řadě Ťok plánuje rozšířit institut mezitimního rozhodnutí při vyvlastnění, který investorům umožňuje zahájit stavbu bez ohledu na spor o výší náhrady za pozemek — tedy stavět na parcelách, jež nevlastní —, i na oblast výstavby energetické infrastruktury. Institut mezitimního rozhodnutí bylo doposud možné využívat jen u vyjmenovaných dopravních staveb, ministerstvo dopravy nyní ale počítá s tím, že se bude nově týkat všech energetických staveb a staveb s nimi souvisejících.

Ťokův útok na města a obce

„Navrhované zavedení kaucí při odvolání se ve správním řízení se dotkne především obcí. Spolky totiž o většinu možností, jak se do řízení zapojit — s výjimkou staveb, u nichž je vyžadováno stanovisko vyhodnocení vlivů na životní prostředí — již v minulosti přišly. Ministerstvo dopravy tedy útočí na města a obce jakožto ochránce veřejného zájmu, respektive zájmu jejich obyvatel,“ řekl Deníku Referendum ředitel ekologické organizace Zelený kruh Daniel Vodrouš.

Vondrouš dále upozornil, že povinnost složení kauce, je možná v rozporu s Ústavou. „Když někdo třeba nemá ty desítky tisíc korun, tak se nemůže zúčastnit řízení,“ řekl. Dodal ovšem, že nepředpokládá, že ministerstvo dopravy tento záměr bude s to zrealizovat. „Je to jen pokusný balónek. Jde o odvádění pozornosti, aby se lidé méně starali o to, že za zadržování staveb je odpovědný především sám ministr dopravy Dan Ťok a jeho úřad,“ uvedl.

Ťokův návrh zákona je již druhou novelizací totožného právního předpisu v tomto volebním období. Před několika měsíci totiž vstoupila v platnost novela zákona, pod kterou se podepsali zástupci všech sněmovních stran v čele s poslancem Martinem Kolovratníkem (ANO). Ta si stejně jako nynější iniciativa ministerstva dopravy kladla za cíl zkrátit dobu přípravy vyjmenovaných prioritních staveb a proto přišla s již zmíněným institutem mezitimního rozhodnutí.

Kolovratníkovu novelu ovšem záhy spolu s dalšími sedmnácti kolegy u Ústavního soudu napadla senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Byla totiž přesvědčena, že je rozporná s několika články Listiny základních práv a svobod a porušuje princip právní jistoty, legitimního očekávání a retroaktivity. „Schválený zákon postrádá rys obecnosti a vyprazdňuje tak povahu zákona jako normativního právního aktu. Zakládá nerovnost, kdy pro stavby vyjmenované v příloze jsou vyloučeny a modifikovány některé běžné procesní postupy řízení,“ uvedli senátoři.

Současně je třeba zmínit, že Ťokem vedené ministerstvo dopravy v rozporu se závazkem z programového prohlášení vlády, předvolebními sliby politického hnutí ANO i jasně formulovaným úkolem ze strany premiéra Andreje Babiše (ANO) doposud nepředložilo novelu zákona o liniových stavbách, která by měla otázky administrativního vyřízení stavebního povolení staveb, posouzení vlivu na životní prostředí a vykupování pozemků řešit komplexně. A projednávaný plán legislativních prací pro příští rok s novelou rovněž nepočítá.