Senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL) spolu s dalšími sedmnácti kolegy podala Ústavnímu soudu návrh na zrušení některých ustanovení zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury. Skupina senátorů se domnívá, že schválený zákon je rozporný s několika články Listiny základních práv a svobod a porušuje princip právní jistoty, legitimního očekávání a retroaktivity.

Napadeným zákonem se ministr dopravy Dan Ťok (nestr. za ANO) ve spolupráci s poslancem Martinem Kolovratníkem (ANO) — jakožto předkladatelem novely — pokusil obejít dlouhodobě uložený úkol — totiž přípravu zákona o liniových stavbách. Tu mu ukládalo nejen programové prohlášení vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD), ale počátkem roku mu ji uložil i premiér Andrej Babiš (ANO).

Hlavním cílem novely bylo zkrátit dobu přípravy vyjmenovaných staveb mimo jiné prostřednictvím využití institutu mezitimního rozhodnutí. Investoři tak nově mohou zahájit stavbu bez ohledu na spor o výši náhrady za pozemek, který potřebují vykoupit. Mohou bez omezení provádět průzkumné práce na soukromých parcelách. A otázka odškodnění se podle zákona řeší dodatečně, aby soudní pře nebránila realizaci stavby.

Senátoři ovšem namítají, že napadený zákon „postrádá rys obecnosti a vyprazdňuje tak povahu zákona jako normativního právního aktu. Zakládá nerovnost, kdy pro stavby vyjmenované v příloze jsou vyloučeny a modifikovány některé běžné procesní postupy řízení. Vlastnické právo dotčených subjektů tak nabude jiné ochrany, než právo subjektů stavbami nedotčených“.

Wagnerová na chyby upozorňovala

Na popsané nedostatky zákona při jeho projednávání v Senátu ostatně upozorňovala i senátorka Eliška Wagnerová (nestr. za SZ). „Rozmáhá se nám tady takový nešvar: Čím větší konsensus, tím větší tendence prosadit cokoliv. Ale ani stoprocentní shoda nemůže přebít ústavnost,“ varovala s tím, že Ústavní soud v minulosti podobně konstruované zákony, respektive některá jejich ustanovení zrušil.

Seitlová spolu s kolegy se dále vymezila vůči výběru staveb, na které se má zákon vhazovat. Domnívají se, že byl proveden bez stanovení jasných kritérií a vůči dotčeným osobám se tak stává nepředvídatelným. „V průběhu projednávání novely byly avizovány její následné aktualizace rozšiřováním seznamu staveb v příloze. Chybějící obecnost a kritéria výběru staveb vytváří prostor pro politický klientelismus,“ uvedli senátoři.

Předmětem kritiky je i neomezené právo vstupu a průzkumů na všech typech nemovitostí. Skupina senátorů upozornila, že zákon zcela postrádá stanovení podmínek pro ochranu vlastníka proti zneužití práva vstupu na pozemek, případně jeho nadužívání. A nebere v potaz ani to, že vlastník a nájemce nemovitosti nemusí být stejnou osobou.

Napadenou novelu zákona ve Sněmovně podpořilo sto šestapadesát ze sto šedesáti přítomných poslanců. Zdržela se pouze Dana Balcarová, Olga Richterová, Mikuláš Ferjenčík (Piráti) a Roman Sklenák (ČSSD). V Senátu pro její schválení hlasovalo padesát členů horní komory Parlamentu, sedmnáct se zdrželo a proti byl jen Václav Hampl (nestr. za SZ a KDU-ČSL) a Tomáš Goláň (nestr. za SEN21).