Velkou pozornost vzbudila zpráva, že papež František svatořečil v neděli 14. října 2018 arcibiskupa Óscara Arnulfa Romera, kterého v roce 2015 blahoslavil. Arcibiskup Romero byl 24. března 1980 zavražděn při mši plukovníkem salvadorské armády Saraviou střelbou z automatické pušky. Důvodem byla Romerova nekompromisní kritika brutální vládní politiky podporované Spojenými státy (známý je jeho dopis prezidentu Carterovi).

Vedle arcibiskupa Romera a pěti dalších méně známých osob svatořečil František i jednoho ze svých předchůdců, papeže Pavla VI. František označil Pavla „za proroka otevřené církve“ a Romera chválil za „blízkost k chudým a k jeho lidu“. Jsou to hodnoty, které František s oběma novými světci nepochybně sdílí, s Romerem sdílí i bolestnou latinskoamerickou zkušenost.

Staletí španělské koloniální nadvlády vystřídala politika „zadního dvorku“, kterou pod názvem Monroeova doktrína praktikovaly Spojené státy. Jejím výsledkem byla ve většině zemí Latinské Ameriky v polovině minulého století obrovská nerovnost a brutální potlačování všech pokusů tento stav změnit. Salvador patřil k těm nejvíce postiženým zemím. Vynikal i mírou likvidace nepohodlných představitelů církve, kteří stáli na straně utlačených, ať už z pozic radikálních systémových kritiků, nebo z úcty k lidské důstojnosti jako v případě arcibiskupa Romera, který byl považován spíše za konzervativního teologa.

↗

Papež Pavel VI. a arcibiskup Óscar Arnulf Romero v roce 1978. Foto National Catholic Register

V roce 1989 zavraždila provládní paramilitární jednotka významného představitele teologie osvobození, rektora univerzity jezuitu Ignacia Ellacuríu a čtyři další pedagogy i dvě náhodné svědkyně. Ve stejném roce salvadorští vojáci zavraždili tři řádové sestry z USA. Obětí bylo daleko více. Občanská válka, která skončila teprve v roce 1991, stála životy více než 80 tisíc lidí.