V odpoledních hodinách dne 24. března 1980 plukovník salvadorské armády Alvaro Rafael Saravia Merino zastřelil automatickou puškou M16 v kapli Božské Prozřetelnosti v areálu karmelitánské nemocnice v San Salvadoru při bohoslužbě arcibiskupa Óscara Arnulfa Romera y Galdámez. Od dob zavraždění Tomáše Becketa, arcibiskupa z Canterbury, ve dvanáctém století nebyl tak vysoký církevní hodnostář zavražděn u oltáře. Saravia jednal na rozkaz majora Roberta D´Aubuissona, kterému bezprostředně po činu hlásil splnění úkolu. D´Aubuisson vedl obávané eskadry smrti, které vedle formálních ozbrojených složek brutálně potlačovaly odpor obyvatelstva proti vládnoucí pravicové diktatuře. Má na svědomí vyhrožování, mučení, masakry a zmizení osob. V roce 1984 kandidoval na prezidenta za pravicovou stranu ARENA, kterou sám založil a která v zemi vládla až do loňského roku. Zemřel v roce 1992 na rakovinu.

V témže roce, po ukončení občanské války, byla na půdě OSN ustavena komise pravdy, která zkoumala nejhorší případy politického násilí v Salvadoru v letech 1980 — 1991. Závěry komise, která se zabývala i případem Romero, byly publikovány ve zprávě „Od šílenství k naději“ v březnu 1993. Rovněž Meziamerická komise pro lidská práva (CIDH) při Organizaci amerických států se případem zabývala a vydala stanovisko. Obě mezinárodní instance dospěly při objasňování zločinu k podobným závěrům, ale na jejich výzvy salvadorská vláda nereagovala a pachatele chránila účelovou amnestií vyhlášenou pět dní po zveřejnění zprávy komise OSN.

V roce 2003 byl Saravia obžalován před soudem v Kalifornii, kde v té době žil, na podnět Kanceláře pro lidská práva arcibiskupství San Salvador a 3. září 2004 byl odsouzen za spoluúčast na zločinu proti lidskosti, jak byla označena mimosoudní poprava arcibiskupa Romera, k peněžnímu trestu ve výši deseti milionů dolarů. V případu Romero tak bylo poprvé učiněno právu zadost, navíc v zemi, která diktaturu podporovala. Tím, že soud čin označil za zločin proti lidskosti, zabránil jeho promlčení. Občanská válka v Salvadoru stála podle oficiálních údajů životy 85 000 lidí. Maria Julia Hernándezová, která jako spolupracovnice biskupa Romera a ředitelka Kanceláře pro lidská práva před americkým soudem svědčila, odhaduje, že obětí bylo nejméně jednou tolik. Mezi roky 1982 a 1992 její organizace podala 24 000 žalob pro porušení lidských práv. Jen v jednom případě byl zatčen plukovník Benavides za vraždu šesti jezuitských kněží, ale brzy byl znovu propuštěn.