Ve svém komentáři uveřejněném v deníku Právo a souběžně na webu Novinky.cz dne 22. října pod názvem Cizinci toho na sebe poslanec Václav Klaus mladší řekl asi mnohem více, než chtěl. Jak plyne z obsahu článku, poslanec Klaus se zmocnil osobních údajů a detailů z úředního spisu týkajících se Ayan J., oné Somálky z takzvané šátkové kauzy.

V žádné věci týkající se této ženy nebyl Klaus účastníkem řízení, a nemohl se tedy k obsahu spisu jako občan nijak dostat. V rozsudku v šátkové kauze, který je — jako všechny rozsudky — veřejný, takové údaje obsaženy nebyly.

Klaus tedy k protiprávnímu získání údajů patrně zneužil své ústavní funkce poslance a nyní údaje veřejně šíří, aby mohl Somálku, která žije v České republice legálně, skandalizovat. Azyl poskytuje ochranu proti pronásledování v domovské nebo další zemi, ne však proti poslanci ignorujícímu právní řád.

Údaje o Ayan J. a vývody z nich jsou v Klausově článku manipulativní, z převážné části nepravdivé a plné spekulací. Každý z nás jistě známe někoho, kdo občas ztratí doklady, zpravidla to nesvědčí o ničem jiném než o roztržitosti či nepozornosti.

Pro dotyčného poslance jsou chyby jiných důkazem spikleneckých teorií — na základě údajů vykradených z úředních spisů veřejně fabuluje o jejích rodinných poměrech, okolnostech jejího života v České republice a naznačuje, jako by Ayan J. pololegálně opatřovala pobytové doklady dalším osobám. O údajích v článku polemizovat nebudu, pravdivé až na pár detailů nejsou a jen bych jejich zveřejnění zbytečně legitimizoval.

Proč ale Klaus na Somálku takto útočí? Zjevně se nedokáže smířit s tím, že Ayan J. v minulosti využila svých zaručených práv, když podala žalobu na Střední zdravotní školu ve věci svého vyloučení ze studia.

Jistěže nikdo nemá nárok soudní spor vyhrát, každý má ale možnost se u soudu svých, třeba jen domnělých, práv domáhat. Každý, tedy i azylant. K soudnímu procesu tehdy poslanec Klaus docházel, aby v chodbách soudní budovy společně s přibližně stovkou zastánců ředitelky zdravotní školy vytvářel tlak na nezávislý soud.

Proti běžným občanům v soudních kuloárech nic nemám, jen by stačilo, aby nás, několik přítomných zastánců Somálky, neuráželi a nevyhrožovali nám. Stále žijeme, takže šlo o výhrůžky plané nebo neuskutečněné. Tvrdím ale, že poslanec tam neměl co dělat, protože jeho přítomnost a výslovná podpora jedné ze stran sporu představuje nepřípustný nátlak na soudní senát; je přece zástupcem jiné ze tří mocí ve státě.

Klaus ve svém komentáři napadá — nic nového — také občanské organizace, zařazuje je pod levicový extremismus, fantazíruje o padesáti milionech korun na jednoho migranta, výslovně v této kauze dovozuje blíže neurčené aktivní podvody. Podivuje se tomu, jak je možné, že se v chudém Somálsku mohla Ayan J. naučit dobře anglicky, nepodiví se však tomu, že jemu samému nestačilo ani devětačtyřicet let života v České republice, aby se naučil obyčejné slušnosti a respektu k právům jiných.

Je namístě vysvětlit, proč s tímto poslancem zneužívajícím svého mocenského postavení ke skandalizování azylantky vlastně polemizuji. O své pomoci bližním a potřebným nerad mluvím, ale tentokrát se tomu vyhnout nelze: společně s manželkou pomáháme paní Ayan J. v řešení problémů, s nimiž se v běžném životě v naší zemi setkává.

Není jich málo, před rokem jí bylo například odmítnuto zaměstnání, když potvrdila, že je onou Somálkou, o které se negativně píše v novinách. Dokáže se uživit vlastní prací, víc ale o jejím osobním životě uvádět nebudu, protože do toho nikomu nic není.

My na pomoc této paní i dalším podobným nečerpáme žádné bájné státní miliony, a když už nějaké drobné náklady vyvstanou, rádi je uneseme sami. Každý je v cizím, a v tomto případě namnoze i nepřátelském, prostředí vděčný za podporu a pomoc. Byla za ni kdysi jistě velmi vděčná i jiná azylantka, totiž poslancova teta, která, jak víme z veřejných zdrojů, emigrovala po roce 1968 do Švýcarska.

Účelem této poslancovy pokleslé publicistiky je zastrašování. Marně činí. My — a jistě ani jiní — se zastrašit nenecháme. Pomáhal jsem pronásledovaným už kdysi jako člen Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, tehdy mne nezastrašilo ani několikaleté věznění, natož dnes nějaký poslanec Klaus junior.

↗

Účelem poslancovy pokleslé publicistiky je zastrašování. Foto FB VK jr.

Základní problém vidím ale ve snaze zastrašit paní Ayan J. A ostatní cizince, aby neužívali svých zaručených práv a aby měli v naší zemi těžší život. Klaus se zjevně snaží ovlivnit i státní úřady, které budou o prodloužení jejího pobytu v budoucnu rozhodovat. A to nejsou žádné nevinné hrátky!

Aby bylo jasno: právě to, co poslanec Václav Klaus mladší v této kauze provádí, včetně uvedeného článku, manipulací s odcizenými informacemi, fabulací, uvádění celého jména azylantky a podrobností z jejich rodinných poměrů, tedy právě toto je skutečné pronásledování! Věřím, že nás, kteří stojí na straně slabších, na straně pronásledovaných a na straně práva, je mnohem víc, než si poslanec Klaus dokáže představit.

Somálce Ayan J. i dalším podobným chci vzkázat, že se svými problémy nezůstanou sami. Ani když je bude veřejně napadat poslanec.