Letošní komunální volby se řady do dlouhé řady zápasů o křesla v obecních zastupitelstev, které co do celostátního součtu zisku mandátů pro politické strany skončily triumfem KDU-ČSL. První komunální volby, které lidovci vyhráli, byly ty před čtyřiadvaceti lety. Úspěch KDU-ČSL v komunálních volbách do velké míry charakterizuje specifickou pozici strany v českém stranickém systému, ale taktéž ukazuje, kde mají lidovci slabiny.

Zakořenění ve společnosti

Poslední volby do obecních zastupitelstev přitom byly pro KDU-ČSL úspěchem nejen s ohledem na celostátní zisk nejvíce mandátů ze všech politických stran, kdy strana obdržela celkem 3217 křesel v zastupitelstvech obcí, městysů a měst a desítky dalších ještě v koalicích s dalšími stranami, ale též už před volbami z hlediska počtu kandidátních listin, respektive na nich zúčastněných kandidátů.

Lidovci totiž byli s počtem 3313 kandidátů do zastupitelstev obcí, městysů a měst stranou s nejvíce nominovanými adepty na posty obecních zastupitelů. To se stalo poprvé v historii, jelikož v minulosti je v tomto ukazateli tradičně předbíhali komunisté a ODS. Ukazatel počtu postavených kandidátů je důležitý z jednoho podstatného hlediska: svědčí o míře zakořenění dané strany ve společnosti nejen co do počtu členů, ale taktéž co do počtu sympatizantů z řad bezpartijních.

Je totiž obvyklé, že zejména na úrovni menších obcí staví KDU-ČSL kandidátku výlučně z řad pouhých sympatizantů strany bez řádného členství a tato kategorie příznivců výrazně převažuje i ve městech. Takováto charakteristika přitom platí na většině území České republiky.

Odvrácenou stranou je právě výrazná teritoriální nerovnoměrnost zastoupení kandidátek, kdy počty v obcích v moravské části státu a ve východní a jižních Čechách jsou nesouměřitelné s počty ve středních Čechách a na severozápadě republiky, kde se lidovcům nepodařilo postavit ani kandidátky v řadě měst, anebo kandidovali v koalicích s ostatními stranami.

Této teritoriální distribuci odpovídají i počty zisků jednotlivých zastupitelských mandátů za jednotlivé územní celky. Lidovci získali nejvíce mandátů mezi politickými stranami celkem ve třiceti okresech, a to ve všech moravských s výjimkou okresů Karviná, Bruntál a Jeseník a měst Brna a Ostravy, dále ve všech okresech kraje Vysočina s výjimkou Pelhřimova, ve všech okresech Pardubického kraje s výjimkou Pardubic a ve dvou okresech Královéhradeckého kraje: Rychnov nad Kněžnou a Náchod.