„Občanská rasová a náboženská válka je na spadnutí. Česká armáda čítá čtyřiadvacet tisíc vojáků. Je schopna ubránit leda tak Středočeský kraj. Francouzská armáda čítá sto jedenáct tisíc vojáků. Je jenom otázka času, kdy je muslimové umlátí čepicema,“ řežou už tak hustou atmosféru v Rytířském sále Strakonického hradu slova muže ve vojenské uniformě.

Jmenuje se Ivo Gec a přípravu na jadernou válku či výpadek elektrického proudu se rozhodl vzít do vlastních, ozbrojených, rukou. Je členem Zemské domobrany, spolku, který se na loňské výročí vzniku Československa odloupl od dva a půl roku existující Národní domobrany. Po spících Ódinových vojácích, Československých vojácích v záloze a Národní domobraně se jedná o čtvrtý pokus probudit v Češích pud bránit své domovy se zbraní v ruce.

„I když SPD prosadí pronárodní zákony, politické neziskovky to zhatí,“ pokračuje Gec. A ač dnešní debatu o údajně zrůdném globálním paktu Dublin IV., který podle islamofobních diskutérů zlegalizuje ilegální migraci, organizuje člen jihočeské buňky SPD Jaroslav Čejka, dodává: „V České republice neexistuje žádný politický subjekt, kterému by šlo o skutečnou změnu společenského stavu.“

„V Národní domobraně působili zahraniční agenti, kteří prosazovali zahraniční zájmy,“ vysvětloval mi Gec o dva měsíce později. „My se na rozdíl od nich scházíme a něco skutečně děláme. Teď jsme třeba tady,“ pokračoval, jakoby snad přítomnost partičky v uniformách na Řípské pouti měla zvláštní význam pro bezpečnost lidí lepících si k sobě dásně cukrovou vatou.

Domobrana nezafungovala ani jako byznys

Na skutečnost, že akceschopnost Národní domobrany je pouze nenaplněným přáním některých členů a že hlavní poslání organizace spočívá v internetovém aktivismu, upozornili už redaktoři serveru Aktuálně a Hospodářských novin. Ti se do místních buněk domobran infiltrovali a zjistili, že sleziny domobranců se točí převážně okolo piva.

Vloni na podzim navíc začali někteří členové volat po organizaci s přísnější hierarchií, čemuž se vedení bránilo. Nepochybně by tím k sobě strhlo ještě více pozornosti bezpečnostních složek.

V říjnu proto neznámý člověk zaregistroval doménu www.zem-dom.org, která se stala webem vznikající Zemské domobrany. V souvislosti s Gecovým poukazováním na zahraniční agenty v Národní domobraně stojí za zmínku, že doména je zaregistrovaná v Moskvě.

V jednom ze Zpravodajů Zemské domobrany nadto vyšel článek Petra Michalů, Čecha žijícího v Moskvě a vydávaného v Rusku za uznávaného novináře. V článku Michalů obhajoval okupaci Československa Varšavskými vojsky. Prý nás v osmašedesátém zachránila před československým Majdanem.

Předsedou Zemské domobrany se stal David Buchtela, pražský odborník na informační technologie přednášející na České zemědělské univerzitě a odborný asistent na Českém vysokém učení technickém. Někdejší předseda fašizující strany Národní demokracie na Praze 4 si snažil už v Národní domobraně přivydělat spravováním domobraneckého obchodu DP Czechia.

Podle zdroje DR měla být koupě kompletní výstroje z Buchtelova eshopu sestávající z jedenácti prvků v celkové hodnotě okolo dvou tisíc korun pro domobrance dokonce povinností. Jenže stejně jako v mnohém dalším vedení své pěšáky neuhlídalo.

Dle účetních závěrek Buchtela na maskáčovém byznysu trhl zisk sotva pár tisíc. Nyní se DP Czechia zaměřuje pouze na prodej doplňků, třeba nášivek či odznaků Zemské domobrany, které umožňují domobrance rozpoznat od příslušníků armády. Při shánění uniformy už ale musejí členové spoléhat na army shop.

Spolkovou radu, tedy vedení Zemské domobrany, doplnili vedle Buchtely zmíněný Ivo Gec, někdejší předseda Národní demokracie v Příbrami, a Aleš Přichystal, který svou energii investuje především do projektu elektronického časopisu Zpravodaj Zemské domobrany.

Souhlas člena s členstvím? Netřeba

Národní domobrana byla početně nejsilnější ve Středočeském kraji. Právě některé středočeské buňky jako Polabskou legii či Nymburské lvy Zemská domobrana své mateřské organizaci přetáhla. Ne vždy s vědomím jejich členů — zdroj DR zaplatil roční stokorunový příspěvek Národní domobraně a přesto dotyčnému přišel email s informací, že se stává členem Zemské domobrany. Aniž by se ho kdokoliv zeptal, zda s tím souhlasí.

V prvním čísle zpravodaje se objevila informace, že se přidala i plzeňská Četa Dragunov. Ta se sice pro rozpory s nejznámější tváří Národní domobrany Nelou Liskovou od zastřešující organizace odtrhla, ale rozhodla se zůstat zcela nezávislou, nikoliv se přidružit k nově vzniklému spolku.

Do celorepublikového pokrytí má Zemská domobrana daleko. A ani existující buňky obránci země nepřekypují. Třeba Nymburští lvi sestávají ze tří členů — z nichž dvě třetiny tvoří manželský pár Veselých.

Přes skromný počet se „patroly“ domobranců příležitostně vydávají v Nymburce či v Brandýse nad Labem střežit periferie. Zde prý z nich „skupiny cizích občanů, kteří si vyjdou na ulici sehnat věci nebo obtěžovat lidi, mají respekt“.

Členové Zemské domobrany by teoreticky měli do dvou let od svého vstupu do spolku absolvovat povinný výcvik, který zahrnuje i nutnost naučit se zacházet se všemi typy palných ručních zbraní. To otevírá pro ty zkušenější domobrance možnost přivydělat si vedením placených kursů — vede je například Ivan Veselý z Polabské legie.

Přes vážné nabádání k vytipování a vybavení vhodného úkrytu a k přípravě třídenního batohu obsahujícího propriety nutné k přežití pro případ jaderné války však výcviky zpravidla končí u „podpůrných prostředků“: tedy alkoholu a buřtů. Domobranci se scházejí i na koncertech Ortela, na něž jim uniforma Zemské domobrany zaručuje vstup zdarma. A zdroj DR nedělá v domobraně vůbec nic. Dostává zpravodaj a emaily a nikdo ho do zbraně nežene.

Koneckonců, stav pohotovosti, který Zemská domobrana vyhlásila 9. dubna 2018, pominul už po šesti dnech. Od 15. dubna tak opět panuje stav normální, kdy veškerá činnost funguje dle uvážení velitele skupiny.

Apolitická organizace krajní pavice

Skálopevná není ani na webu demonstrovaná apolitičnost organizace. Buchtela a Gec v minulosti účinkovali ve straně Národní demokracie, tedy matce myšlenky domobran.

Martin Aubrecht, správce facebookové stránky buňky Nemesis Mělník, který na sítích varuje před plíživou islamizací šířící se skrz tři prodejny kebabu ve městě nebo před „no go zónami“ v Teplicích, je zase předsedou mělnické Dělnické strany sociální spravedlnosti. Aubrecht na své facebookové úvodní fotce dřepí s účesem patka a la Hitler pod neonacistkou Romanou Frieselovou.

Přes náklonnost k tradiční ultrapravici Zemská domobrana po většinu existence pragmaticky podporovala SPD a na sítích bez komentáře sdílela její stranická stanoviska. Před komunálními volbami dokonce vedení domobrancům doporučilo SPD pomoci, a to členstvím ve volebních komisích nebo nezávislou kandidaturou do obecních zastupitelstev.

Tomu však zřejmě odzvonilo. Gecovu kandidaturu totiž SPD odmítla právě kvůli dřívějšímu členství v Národní demokracii, o které pravidelně referuje ministerstvo vnitra ve zprávách o extremismu. A extremistická minulost Okamurově marketingovému kouzlení přitěžuje, jak už ukázala kauza vyhazovu Jana Kopala.

Manžel je můj velitel, víte?

Na webu se Zemská domobrana kasá spoluprací s bezpečnostními sbory. Prý se její zástupci domluvili na spolupráci s nymburskou policií, brandýskou radnicí nebo Hasičským záchranným sborem.

„Tady s nima nechce mít nikdo nic společného,“ bránil se rozhořčeně do telefonu starosta Brandýsa nad Labem Vlastimil Picek. Nymburská policie zná manžele Veselé už z práce — Ivona Veselá totiž pracuje jako asistentka na přechodech. Což nic nemění na tom, že „policisté z nich nadšení nejsou“.

Žádnou spolupráci si nedohodli ani s hasiči. Všechna tři setkání se sice uskutečnila, ale pouze za účelem formální výměny informací.

„Jasně, že za námi můžete přijet! Ale nejdříve se musím zeptat manžela, to je můj velitel, víte? Z jakého že jste média? Já abych poreferovala, všechno musí schválit on,“ vysvětlila mi srdečným hlasem do telefonu nadšená Ivona Veselá. O dva dny později mi volala, aby mi omluvným tónem sdělila, že Deník Referendum před manželem neobstál, a přijet tudíž nemohu.

Nevyšly žádné následné pokusy se s domobranci setkat. Jako správní probuzení novovlastenci se totiž domobranci baví pouze se Svobodným vysílačem nebo Rádiem Patriot, jehož moderátor se na rozhovor s nimi připravil tak důsledně, že se musel svých hostů ptát i na jména.

Nebylo lépe za mamutů?

Alespoň však konverzace s Veselou potvrdila to, co vyplývá už ze zpravodaje: v Zemské domobraně má hlavní slovo zásadně muž. Žena má především rodit a vychovávat - domobranci volají po omezení antikoncepce a potratů. Anebo být alespoň hezká.

„Promiň ale k tobě se samopal opravdu nehodí. No třeba by se s tebou fotili a použili by tě jako modelku,“ napsal mi člověk, přes nějž jsem se snažila získat na Gece kontakt. „Naše babičky a prababičky dobře věděly, co to znamená, když se řekne, že muž je hlava rodiny a žena je jejím krkem. Uměly prokazovat svému muži úctu, bez toho, aby to cítily jako ponižování se,“ vysvětluje roli ženy článek v březnovém zpravodaji.

„Nebyli na tom lovci mamutů lépe? Tlupa mužů ulovila mamuta a s velkou pompou ho předložili ženám a tím jejich práce skončila. Ženy jim byly vděčné, že rod neumře hladem. Postaraly se o maso, nakrmily muže, pak sebe a děti, až když zbylo. Žvýkaly kůže, udržovaly oheň a staraly se o děti. Muž a žena se vzájemně doplňovali a nikoho ani nenapadlo, že by muži zůstali doma a ženy šly na mamuta,“ končí zamyšlení o žádoucí dělbě rodinných rolí sepsané autorem s iniciály JM.

Častým obsahem zpravodajů jsou dokonce konkrétní tipy, jak zvládat více dětí nebo jmenování výhod početného potomstva: „Když jedno z dětí něco provede, vždycky je poblíž alespoň jeden svědek... nebo dva... nebo tři.“

Jak vtipkoval Gec po debatě v Strakonicích — poté, co prohlásil, že kdyby všechny ženy, které kdy obtěžoval, začaly řvát „me too“, nevyšel by z kriminálu: „Znáte tu vlasteneckou zásadu ne? Co dělají doma bílý muž a bílá žena? Bílý děti, ne?!“

„Ona bude pořád tvoje malá holčička, ale ty jí pořád hlídat nemůžeš. Nauč ji, jak se bránit,“ chlácholí domobranecký mem na webu mužská ega. „Plně ozbrojená rodina, základ moderního a fungujícího státu,“ hlásí komentář nad další fotografií pětičlenné rodiny - vlastenecky převzaté z amerického časopisu - kde třímá pušku v ruce i osmiletá dívenka.

Pro začátek ale stačí rajčata, ředkvičky či cukety

„Rádi bychom žili svůj normální život, vychovávali děti nebo vnoučata, chodili do práce, věnovali se svým koníčkům a zálibám, jezdili na pěkné dovolené a užívali si života plnými doušky. Jenže - ve skutečnosti jsme jen krůček od války dvou jaderných velmocí,“ kňourají domobranci a smiřují se proto i s ozbrojenou „emancipací“ svých žen.

V zájmu zásobování pak Zemská domobrana vyzývá k zakládání komunitních zahrádek. Základním pravidlem je prý pěstování bez chemie.

A pro začátek jsou vhodná rajčata, ředvičky, cukety, dýně, saláty, okurky, mrkev či pažitka. Možná by tedy stačila trocha obratného občanského vzdělávání a domobranci by mohli skončit jako svérázný spolek ekologických zemědělců.