Vrtá mi hlavou, co vlastně ví soudkyně Šindelářová o doktorce Miladě Horákové, když právě k ní přirovnává neonacisty souzené kvůli podezření z propagace nacismu, politického hnutí, které má na svědomí miliony mrtvých a zničení velké části Evropy. Ví, že Milada Horáková byla za okupace zatčena gestapem a nelidsky týrána při vyšetřování její odbojové činnosti proti nacistům, tedy těm, které souzení neonacisté tak adorují a oslavují? Horáková byla čtyři roky nacisty vězněna a nacistický prokurátor jí navrhl trest smrti, kterému unikla jen o vlásek.

V čem se život a názory neonacistických výtržníků podobají životu jedné z nejvýznamnějších a nejpoctivějších československých političek? Soudkyni Šindelářové neuškodí připomenout předválečnou činnost právničky Horákové na pražském magistrátě, její boj za práva žen, významný podíl na vzniku na svou dobu velmi pokrokového zákona o sociální péči či nového občanského zákoníku. Horáková byla věřící členka Českobratrské církve evangelické.

A co ví Dana Šindelářová o prvorepublikové Československé straně národně socialistické, že ji přirovnává k Hitlerově NSDAP? Ví, že ta československá měla ve znaku kladivo zkřížené s brkem na psaní, symbol spojení dělnictva a vzdělaných vrstev? Byla to strana intelektuálů, kteří byli nacistům vždy podezřelí a kteří často končili v koncentrácích spolu s dalšími jejich odpůrci.