Mediální zdroje Svatého stolce zveřejnily, že papež František rozhodl o změně článku 2267 (v českém vydání Praha: Zvon, 1995 jde o článek 2266) Katechismu katolické církve. Papež schválil novou formulaci nauky o přípustnosti trestu smrti. Podle nové formulace ho katolická církev již nepokládá za přípustný.

V části Katechismu věnované výkladu Desatera Božích přikázání, v kapitole o 5. přikázání Nezabiješ! se doposud mimo jiné říkalo: „Tradiční učení církve uznalo, že je odůvodněné právo a povinnost právoplatné veřejné moci ukládat tresty přiměřené závažnosti zločinu, aniž by vylučovala, v případech krajní závažnosti, trest smrti.“

Toto pojetí bylo v souhlasu se scholastickou teologií i s právem katolické církve, která si sama připisovala právo fyzicky trestat provinilé včetně udělování trestu smrti. Jeho vykonání obvykle delegovala světským vrchnostem.

V novém znění příslušného článku Katechismu se říká: „Církev proto ve světle evangelia učí, že trest smrti je nepřípustný, protože útočí na nedotknutelnost a důstojnost člověka a rozhodně se zasazuje o jeho zrušení v celém světě.“ V závazné nauce církve tak nastává radikálnímu posun, kdy to, co do 31. července bylo právem, je od 1. srpna letošního roku nepřípustné.

Důvody pro novou a odlišnou nauku jsou přímo v textu článku v Katechismu uvedeny slovy: „…stále více se prosazuje vědomí… navíc se rozšířilo nové chápání…“ Jako zdroj změny nauky se tedy nově deklaruje veřejné mínění. Pravděpodobným podnětem je praxe sekulárních, především evropských států, které trest smrti zrušily. Pro členské státy Evropské unii je jeho zákaz závazný.

Posun v nauce může být hodnocen jako součást alternativního přístupu papeže Františka především k otázkám morální nauky. Již u jiných morálních témat byl zevnitř římskokatolické církve obviněn, že podporuje herezi, tedy bludnou nauku zejména tím, že požaduje vstřícnější přístup k lidem, jejichž platné manželství se rozpadlo a žijí v novém civilním svazku. Komentáře k nové interpretaci pátého přikázání lze rovněž očekávat.

Washington Post upozorňuje, že papežovo rozhodnutí může mít bezprostřední dopady v některých zemích, v nichž je vliv katolické církve silný a současně se v nich vede o trestu smrti debata. Jako takový příklad uvádí Filipíny, ovládané diktátorem Rodrigem Dutertem, jehož násilné praktiky opakovaně vyvolaly mezinárodní pobouření.