Po delším přípravném řízení se před australský soud dostaví doposud nejvýše postavený činitel římskokatolické církve, kardinál George Pell. Sedmasedmdesátiletý prelát se měl v sedmdesátých letech minulého století dopustit pohlavního zneužívání chlapců. Svoje podřízené měl také krýt před podobnými delikty.

George Pell byl prezidentem Australské charity a aktivně se podílel na vzniku Australské katolické univerzity (AUC). Na přelomu staletí byl arcibiskupem v Melbourne a roku 2001 se stal arcibiskupem Sydney. Z pověření Kongregace pro evangelizaci národů, která koordinuje misijní aktivity římskokatolické církve, byl apoštolským vizitátorem kněžských seminářů na Novém Zélandu, v Papui-Nové Guinei a na Šalamounových ostrovech. Roku 2003 jmenoval Pella papež Jan Pavel II. kardinálem.

Za zvláštní připomenutí stojí jeho veřejné pokárání papeže Benedikta XVI., že svým rozhodnutím abdikovat církev destabilizoval. Označil to za nebezpečný precedens, který by v budoucnu mohl vést znesvářené strany vnitrocírkevních sporů, aby tlačily na papeže a nutily ho k odchodu. Rovněž Benediktovi vyčítal, že připustil zveřejnění interních materiálů, které svědčí o mocenských intrikách v kurii.

Proto překvapilo, když ho papež František, Benediktův nástupce, jmenoval do poradního sboru osmi kardinálů, kteří mu měli pomoci reformovat Římskou kurii; tedy soubor úřadů, tribunálů a dalších institucí, jež jsou papežovým zázemím při řízení církve. Byl pověřen přípravou finanční reformy Svatého stolce s cílem zprůhlednění finančních operací centra římské církve. Obvinění proti Pellovi byla vznesena v červnu 2017 a kardinál je od počátku vehementně odmítá, na doporučení či pokyn papeže se však vrátil z Vatikánu do vlasti a podrobil se policejnímu vyšetřování, které nyní vyvrcholilo schválením zahájení soudního procesu.

Nový postoj Vatikánu

Na stanovisku papeže ke kauze kardinála Pella je důležité, že vedení církve začalo důvěřovat nezávislým soudům demokratického státu. O poctivé práci policistů a státních zastupitelů v Austrálii vypovídá i to, že nejméně polovina obvinění vůči Pellovi byla před zahájením procesu zamítnuta. Lze očekávat pečlivé důkazní řízení a ctění presumpce neviny. Pell je vyšetřován na svobodě, z vazby byl propuštěn pod podmínkou, že odevzdá pas a zaváže se neopustit území Austrálie. Australské státní orgány věnují pozornost zneužívání nejen v církvích, ale i ve školách, dětských domovech, organizacích mládeže a sportovních klubech.

Papež František se v případech zneužívání jeví jako otevřenější a aktivnější, než jeho z tajnůstkářství obviňovaní předchůdci. Příkladem může být nedávné setkání se třemi oběťmi pohlavního zneužívání po návštěvě Chile. Poškození, dnes muži ve věku mezi 42 a 55 lety, schůzku s papežem ocenili, ačkoli témata jejich rozhovorů nebyla z žádné ze stran podrobněji rozvedena. V komentářích však zazněly jinak opomíjené aspekty církevních skandálů, jako je otázka zneužití moci.

Další vývoj nejen v případě kardinála Pella ukáže nakolik církev, která zdůrazňuje svou morální superioritu, revidovala postoj například oproti době papeže Jana XXIII., který vydal tajný dokument hrozící nejpřísnějšími církevními tresty komukoli, kdo by ohledně těchto deliktů spolupracoval s policií. Kritici žádali a dále žádají, aby církev byla — slovy Jana Pavla II. — domem za skla a uvádějí, že poctivé vyrovnání se skandálním porušováním lidské důstojnosti mladých lidí může této církvi spíše prospět než uškodit.