„Odmietame nové ľudáctvo.“ Těmito slovy ve slovenském deníku SME společně reagují na politické a náboženské tendence na Slovensku Miroslav Kocúr a Ondrej Prostredník. Na pozadí posledního vývoje tlumočí potřebu přihlásit se k hodnotám otevřené společnosti. Duchovní odkaz evropské kultury chápou jako univerzální.

Ti, jejichž přání tlumočí, chtějí, aby na Slovensku měl šanci rozvíjet se jako alternativa otevřený pohled zralého věřícího člověka a občana. Univerzalismus, ke kterému se přihlásili, vnímá svět jako pestrý s lidmi, jak výslovně píší, různých pohlaví, sociálních skupin, různé barva pleti, víry a přesvědčení. Stavějí se proti stále víc rasisticky definované straně podporované některými představiteli náboženských skupin.

Kdo jsou autoři

Miroslav Kocúr (*1969) absolvoval po teologickém studiu v Bratislavě postgraduální kurzy na Papežském biblickém institutu, na Gregoriánské univerzitě v Římě a na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Doma na Slovensku pak působil v akademickém prostředí římskokatolické církve. Roku 2003 byl nucen opustit kněžskou službu. Od té doby se věnuje pedagogické, překladatelské a publicistické aktivitě.

Luterská církev je druhým největším náboženským uskupením Slovenska. Její biskupové často koordinují svá veřejná vystoupení s biskupy římskokatolickými. V obou církvích se formuje alternativa. Za jednoho z jejích mluvčích lze pokládat spoluautora článku ve SME Ondreje Prostredníka (*1963).

Prostredník po studiu evangelické teologie v Bratislavě pokračoval v Lipsku a v americké Philadelphii. Působil mimo jiné jako generální tajemník slovenské Ekumenické rady církví. Na rozdíl od Kocúra pro něj zůstává prostor na evangelické teologické fakultě, avšak jen proto, že je součástí sekulární univerzity, která s ním nerozvázala pracovní poměr poté, co mu Sbor biskupů evangelické církve v září 2017 odebral kanonickou misi (tedy církevní pověření) k výuce teologie.

Podle oficiálního stanoviska evangelické církve Ondrej Prostredník zneužívá akademickou svobodu vědeckého bádaní k bezprecedentnímu ovlivňování názorů zejména mladých věřících a studentů teologie a, jak stanovisko výslovně uvádí, k postupnému plíživému implantování názorů, které jsou v rozporu se stanoviskem Evangelické církve na Slovensku.

Prostredník se veřejně zastal mladého evangelického faráře Jakuba Pavlúse (*1989), který podpořil možnost partnerského soužití osob stejného pohlaví z křesťanského hlediska. Církev Pavlúsovi po uplynutí prvních dvou let působení v pozici kaplana neprodloužila pracovní smlouvu, a tak zůstal i se svou rodinou (manželkou a dětmi dvojčaty) bez prostředků. V současnosti působí v exilu v Česku a je farářem Českobratrské církve evangelické v Šumperku.

Další tváře alternativy

Kocúr a Prostredník nejsou v alternativním pojímání křesťanství osamoceni. V římskokatolickém prostředí dlouhodobě představoval tuto linii nedávno zesnulý kněz salesiánské komunity Anton Srholec (1929-2016). V padesátých letech byl odsouzen za pokus o nepovolené překročení hranic ke 12 letům vězení. Převážnou část z deseti let, které si odseděl, trávil těžbou uranu v Jáchymově. V období liberalizace režimu na konci šedesátých let mohl studovat v zahraničí a po návratu se střídala období veřejného, různě omezovaného kněžského působení s obdobími bez státního souhlasu a s možností pracovat jen manuálně.