Okamura už vyhrál. Český stát ve velkém porušuje zákony, aby šikanoval cizince

Jakub Patočka

Odbor azylové a migrační politiky se změnil v kafkovský zámek, který z porušování platných zákonů učinil součást po zaměstnancích vyžadované institucionální kultury. Je nejvyšší čas ho zrušit a migrační politiku vyjmout z resortu vnitra.

Před pár dny se nám dostalo nové interní svědectví o poměrech, které panují na Odboru azylové a migrační politiky českého Ministerstva vnitra. Jedná se o věc známou delší dobu, kterou potvrzují zkušenosti prakticky všech, kdo s otřesnou institucí, neblahým dědictvím nedávno zesnulého Tomáše Haišmana, přicházejí do styku.

Stát posilován vzmáhajícím se rasismem a xenofobií rutinně nedodržuje své vlastní zákony, působí lidské tragédie a počíná si přitom veskrze iracionálně, protože odmítáním kvalifikovaných lidí, kterých se tu nedostává, si působí i ekonomické škody. Namísto snah hledat východiska jak tmářskou nenávist k čemukoli cizímu překonávat, stává se z ní součást institucionální praxe.

O mimořádně nezdravých podmínkách, které tu panují, vypovídá i to, že všichni, s kým jsme o věci mluvili, se bojí zveřejnit své jména. I to je příznakem ochromené demokracie, ve které se lidé bojí existenčních postihů za to, že by se svými poznatky svobodně vstoupili do otevřené debaty.

Počkáme, až mu bude osmnáct

Michajlo neboli Michal pochází z Ukrajiny a žije v České republice několik let. V Brně totiž už deset let žije jeho maminka s povolením k trvalému pobytu.

Michal se na Ukrajině vyučil svářečem, kterých je v České republice akutní nedostatek, takže ještě coby nezletilý požádal o sloučení rodiny s maminkou. Naučil by se tu jazyk a nastoupil do fabriky v Brně či okolí, protože svářeči jsou velmi žádaní.

U odboru azylové a migrační politiky České republiky však nepochodil. Správní orgán záměrně celou proceduru prodlužoval, aby dosáhl toho, že Michal dovrší plnoletosti a žádost o sloučení rodiny půjde snadno zamítnout, protože pravidla slučování rodin platí pouze pro děti do osmnácti let.

Nakonec přicestoval na polské vízum, se kterým u nás nějak přežívá. Svářeče nedělá. Zdaleka není sám.

Proč mít úctu k zákonům, když je rutinně porušuje vnitro?

Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra České republiky poté, co úspěšně vytěsnil cizineckou policii ze všech agend povolení k pobytu cizincům v České republice, se vyznačuje zejména tím, že vše zvládá levněji než policie. A to zcela v rozporu s platným právem.

×
Diskuse
Osobní zkušenost mi říká, že to není žádná novinka v přístupu českých úřadů.

Na začátku nultých let jsem pracoval pro jednu ostravskou inženýrsko-obchodní firmu, která se zabývala např. návrhy a realizacemi automatických zpracovatelských linek, až po obchod s průmyslovou chemií nebo práškovým hliníkem.
Práce se dařila, plány byly smělé, chtěli jsme vyvinout zařízení, které by dokázalo zjistit stav plynového potrubí, které je zakopané v zemi na dálku z povrchu.
V konstrukčním oddělení už nějaká idea byla. V té době na tohle téma publikovali několik článků dva vědci z kyjevské techniky. Slovo dalo slovo a domluvili jsme roční stáž u nás ve firmě. Na ukrajinské straně nebyly žádné problémy.
Ne tak u nás.
Půl roku jsme se snažili je sem přes úřad prace legálně dostat -- připomínám, že jim firma chtěla platit všechny povinné pojistky, ubytovat je, po státu chtěla jen jedno pitomé razítko --- ale bylo to marný, marný, marný.............

Do dneska si pamatuji tu pizdu (feministky prominou) z ostravského ÚP s klimatizovanou kanceláří, luxusním parfémem a namodro obarvenými drápy, která vyřizovala styk s Prahou, protože se to, bůh ví proč, rozhodovalo v Praze. Chovala se ke mně jako k nějaké onuci.
Jenom tu vstupní žádost, aby se s tím vůbec začalo něco dělat, jsem podáva čtyřikrát -- vždy šlo o nějakou nepodstatnou vyplněnou či naopak nevyplněnou kolonku a pokáždé to trvalo tři hluché týdny...
Katastrofa.
Nakonec jsme se na to vyprdli...

Ale dodnes jsem nepochopil, proč to prostě nešlo vyřídit během čtrnácti dnů. Chování státních úřadů bylo úplně iracionální.