Poslanecká sněmovna ve středu postoupila do druhého čtení návrh zákona o zálohovaném výživném a podpořila i obnovení proplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Oba návrhy předložili zástupci ČSSD. S přijetím těchto zákonů počítá i programové prohlášení vznikající druhé, menšinové vlády Andreje Babiše (ANO) na půdorysu politického hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM.

Návrh zákona o zálohovaném výživném poslankyně Aleny Gajdůškové (ČSSD) se téměř neliší od toho, který v minulém volebním období schválila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Jeho cílem je řešit dlouhodobě nepříznivou sociální situaci neúplných rodin s dětmi, kterým není druhým z rodičů řádně hrazeno soudem stanovené výživné. Ve chvíli, kdy jeden z rodičů alimenty platit nebude, vyplatí ho stát, který bude peníze následně po neplatiči vymáhat.

Zálohované výživné by mělo být podle návrhu ČSSD vypláceno maximálně do výše 1,2 násobku životního minima, což je zhruba dva a půl tisíce korun, a nárok na něj získají ti, jejichž měsíční příjem nepřesahuje 2,7 násobek životního minima. Náklady státního rozpočtu poslanci ČSSD odhadují na více než sedm set milionů korun ročně.

„Jak mohla společnost dopustit, že neplacení výživného je druhým nejrozšířenějším trestným činem,“ ptala se emotivně kolegů poslankyně Radka Maxová (ANO), která ovšem obratem dodala, že přijetí zákona nepodporuje. Proti návrhu ČSSD se postavil i poslanec Jan Bauer (ODS). „Jeho schválení nic nevyřeší. Rozmělní se princip, že dluhy se mají platit a závazky dodržovat,“ řekl a podal návrh na zamítnutí zákona.

Pro zamítnutí zákona se ale ve Sněmovně našlo jen čtyřiadvacet hlasů a poslanci se po krátké diskusi rozhodli postoupit návrh do druhého čtení. Zákonem o zálohovaném výživném se tak bude zabývat sněmovní sociální a ústavně-právní výbor. Poslanci do dalšího legislativního procesu propustili i obdobný návrh, který předložili zástupci KSČM.

Trestání nemocných zřejmě brzy skončí

Poslanecká sněmovna ve středu dopoledne rovněž v prvním čtení schválila návrh poslanců Jana Hamáčka, Kateřiny Valachové a Petra Dolínka (všichni ČSSD), jehož cílem je úplné zrušení karenční doby. Sociální demokraté chtějí, aby zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci znovu dostávali šedesát procent mzdy s tím, že náklady na její výplatu ponese zaměstnavatel. Současně jako kompenzaci navrhují snížení odvodů na nemocenské pojištění o dvě desetiny procenta.

„Systém nemocenského pojištění je založen na pojistném principu, a není žádného důvodu, aby první tři dny nemoci nebyly hrazeny,“ uvedla Valachová. „Rozhodně nechceme, aby lidé chodili nemocní do práce. Jsme velkými zastánci podpory toho, aby zaměstnavatelé umožňovali benefit zvaný sick days, aby zaměstnanci mohli pár dní v roce zůstat doma z důvodu virózy, třeba bez návštěvy lékaře,“ řekla na podporu návrhu poslankyně Olga Richterová (Piráti)

Obnovení proplácení nemocenské se ovšem někteří poslanci bránili. Bývalý viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček (ANO) si stěžoval na nedostatek zaměstnanců a jejich malou kázeň. „Nestačíme vyrábět. Honíme lidi do práce. Proč bychom pod sebou podřezávali větev a dělali populistická rozhodnutí proti všem velkým, středním i malým firmám? Jenom proto, že tady potřebujeme udělat nějakou úlitbu našim zaměstnancům,“ ptal se vyzývavě Juříček.

Poslanec Bauer proto stejně jako v případě zálohovaného výživného podal návrh na zamítnutí zákona, ten však podpořilo jen čtyřiatřicet jeho kolegů většinově z řad ODS, KDU-ČSL a TOP 09. S požadavkem, aby se druhé čtení zákona prodloužilo o dvacet dní, posléze neuspěl ani předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Novelou se v následujících dnech bude zabývat sněmovní výbor pro sociální politiku a hospodářský výbor.