Tripartita se na svém pondělním zasedání vrátila k otázce zrušení karenční doby a znovu se nedobrala kompromisu, který by byl přijatelný pro všechny strany. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (nestr. ANO) by o obnovení proplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci měla rozhodnout budoucí menšinová vláda politického hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM.

„Pětaosmdesát procent lidí podporuje zrušení karenční doby. Karenční doba totiž trestá lidi za to, když onemocní, má negativní dopady na lidské zdraví a jako taková měla být už dávno zrušena,“ řekl na tiskové konferenci po jednání předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

„Jsme proti zrušení karenční doby, protože by podstatně zhoršilo potíže řady firem s nedostatkem zaměstnanců. V současné situaci na trhu práce, kdy chybí zaměstnanci ve všech profesích, a firmy obtížně plní zakázky, je to velmi neuvážené opatření,“ konstatoval viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj s tím, že případnému zrušení karenční doby by mělo předcházet zavedení elektronické neschopenky. Ta by podle Rafaje měla omezit zneužívání nemocenské.

ČSSD usiluje o zrušení karenční doby

Zástupci vlády, zaměstnanců a zaměstnavatelů diskutovali o třech variantách. První z nich byl návrh poslanců Jana Hamáčka, Kateřiny Valachové a Petra Dolínka (všichni ČSSD), který počítá s úplným zrušením karenční doby. Sociální demokraté chtějí, aby zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci znovu dostávali šedesát procent mzdy s tím, že náklady ponese zaměstnavatel. Současně jakožto kompenzaci navrhují snížení odvodů na nemocenské pojištění o dvě desetiny procenta.

Vláda Andreje Babiše (ANO) v demisi původně iniciativu sociálnědemokratických poslanců odmítla s argumentem, že zavedení karenční doby se osvědčilo, neboť přispělo ke snížení nemocnosti. „Vláda předpokládá, že v důsledku zrušení karenční doby, by se nemocnost opět zvýšila, což by mělo za výsledek snížení daňových příjmů, příjmů z pojistného na sociální zabezpečení i z veřejného zdravotního pojištění,“ odůvodnil tehdy kabinet své negativní stanovisko.

Před samotným jednáním vlády, však premiér v demisi oznámil, že s obnovením proplácením nemocenské v prvních třech dnech nemoci souhlasí, a ministři nakonec návrh sociální demokracie podpořili. Sám Babiš poté náhlou změnu postoje svého kabinetu zdůvodňoval tím, že potřebuje získat podporu ČSSD a KSČM pro vyslovení důvěry jeho druhé menšinové vládě.

Variantní návrhy politického hnutí ANO

Druhou variantu zrušení karenční doby vypracovalo politické hnutí ANO. Ta počítá s obnovením proplácením nemocenské v prvních třech dnech nemoci, ale pouze ve výši třiceti procent mzdy. Politické hnutí ANO současně navrhuje, aby zaměstnavatelé platili svým zaměstnancům nemocenskou od prvního do jedenáctého dne — dnes ji vyplácejí od čtvrtého do čtrnáctého — a výplatu následně převzala Česká správa sociálního zabezpečení.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí je daný návrh výhodnější pro stát i pro zaměstnavatele. Státní rozpočet totiž oproti variantě prosazované sociální demokracií přijde o méně peněz na odvodech a díky snížení výše náhrady mzdy ušetří i zaměstnavatelé.

Rezort práce a sociálních věcí totiž předpokládá, že zrušení karenční doby dle návrhu sociální demokracie s sebou znovu přinese zvýšení nemocnosti, která bude pro zaměstnavatele znamenat dodatečné náklady ve výši zhruba pěti miliard korun. Naopak obnovení proplácení nemocenské od prvního dne nemoci ve variantě, jež prosazuje politické hnutí ANO, nebude mít podle ministerstva na míru dočasné pracovní neschopnosti žádný vliv.

Poslední varianta, kterou se tripartita zabývala, ve shodě s požadavky sociální demokracie obsahuje proplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci ve výši šedesáti procent mzdy a snížení odvodů na nemocenské pojištění o pět desetin procenta. Současně dle návrhu politického hnutí ANO počítá se zkrácením období, po které by zaměstnavatelé propláceli zaměstnancům náhradu mzdy o tři dny. A navíc zavádí zaměstnancům povinnost platit pojistné, což při průměrné mzdě představuje zhruba sto osmdesát korun měsíčně.

Dědictví vlády Mirka Topolánka

Institut karenční doby do českého právního řádu nadvakrát prosadila Topolánkova koaliční vláda ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Poprvé však neproplácení první tří dnů nemoci zrušil Ústavní soud. Ten ve svém stanovisku uvedl, že se „jedná o poněkud pohodlný až svévolný postup ze strany státu, který kvůli neurčitému počtu zneuživatelů nemocenských dávek plošně postihuje všechny kategorie zaměstnanců. Výsledkem je stav, kdy převážná většina zaměstnanců zůstává po dobu prvých tří dnů pracovní neschopnosti bez jakýchkoliv prostředků, zatímco jejich povinnost platit pojistné zůstala nedotčena“.

Ústavní soud dále konstatoval, že karenční doba porušuje Ústavou garantovaná práva zaměstnanců. „Jelikož většina běžných onemocnění je krátkodobá, výsledkem může být, že zaměstnanci budou na svou nemoc čerpat dovolenou (na zotavenou!), což je ovšem v příkrém rozporu s jejím účelem,“ uvedl soud. A dodal, že neproplácení nemocenské povede leda k přecházení nemoci bez návštěv lékaře a šíření onemocnění v zaměstnání. Topolánkově vládě se nicméně o rok později a na druhý pokus karenční dobu schválit podařilo.

Z dostupných statistik vyplývá, že přijetí karenční doby přispělo ke snížení počtu případů dočasné pracovní neschopnosti. Současně však lze sledovat i nárůst průměrné doby, kterou lidé tráví na nemocenské. Ta se podle údajů ministerstva práce a sociální věcí za posledních deset let zvýšila bezmála o devět dnů. „Zrušením karenční doby, by se mohl počet pracovních neschopností zvýšit, avšak za současného snížení jejich průměrného trvání. Délka trvání pracovní neschopnosti je přitom významným faktorem pro nákladovost nemocenského pojištění,“ uvedl rezort práce a sociálních věcí.