Za „podněcování k separatismu“ odsoudil čínský soud toto úterý k pěti letům žaláře drobného obchodníka Tašiho Wangčuka. Ten se dlouhodobě angažoval ve prospěch jazykových práv Tibeťanů. Rozsudek si vyslechl ve svém domovském městě Jü-šu v západočínské provincii Čching-chaj.

Ve vazbě strávil Wangčuk již více než dva roky. Policie jej zadržela v lednu 2016, poté, co v New York Times vyšla několikaminutová reportáž, v níž hovořil o svém úsilí zajistit dětem výuku mateřské tibetštiny v místních školách.

Vězeň svědomí

Video s titulem „Tibeťanova cesta za spravedlností“ dokumentovalo, jak jede Wangčuk ze svého domova do Pekingu, aby se tam pokusil podat žalobu proti místním úředníkům za porušování čínské ústavy. Ta totiž praví, že všechny čínské etnické skupiny „mohou svobodně užívat a rozvíjet svůj mluvený i psaný jazyk“.

Nahrávka, na níž hovoří o potlačování tibetského jazyka jako o „systematickém zabíjení naší kultury“ úřady a mluví o „nátlaku strachu“, který Tibeťané v Číně pociťují, se v následném soudním procesu stalo jediným důkazním materiálem, který prokuratura předložila.

„Dnešní verdikt představuje ohavnou nespravedlnost,“ sdělil médiím jeho právník Liang Siao-ťün, jenž hodlá podat odvolání. „Označovat mírumilovnou obhajobu tibetského jazyka za ‚podněcování k separatismu‘ je zcela absurdní… rozsudek nepřijímáme.“ Sám odsouzený aktivista ve videu jasně říká, že tibetskou nezávislost neprosazuje.

„Taši Wangčuk je obránce lidských práv a vězeň svědomí,“ vyjádřil se podobně Joshua Rosenzweig, zástupce východoasijské Amnesty International. Ve prospěch Wagčuka vedla v posledních letech kampaně také česká pobočka této lidskoprávní organizace. „Čínská vláda musí ihned a bezpodmínečně propustit Tašiho Wangčuka, který se pouze v rámci svých práv pokojně zasazoval o kontinuitu vzdělávání v tibetském jazyce,“ uvádí se v jejím prohlášení z minulého týdne.

Národnostní útlak

Čína náhorní plošinu obývanou Tibeťany takzvaně „osvobodila“ v roce 1951 a zřídila na ní Tibetskou autonomní oblast, již spravuje dodnes. Čínské úřady mluví o spolupráci a ekonomickém rozvoji, tibetští odpůrci čínské nadvlády však tvrdí, že se stát na obsazeném území chová jako kolonizátor, připravuje obyvatele o přírodní zdroje, stěhuje do něj loajální obyvatele a postupně se snaží vymýtit domácí jazyk, kulturu i tradice. Do oblasti nesmějí zahraniční média. Organizace na ochranu lidských práv však podávají zprávy o narůstajících represích.

K těm patří také nucené užívání čínštiny ve školách, na úřadech a v zaměstnání, které Tibeťany podle kritiků vylučuje z ekonomického života. Školy v Tibetu navíc musejí učit podle unifikovaných celostátních osnov, jež se zaměřují výhradně na kulturu a historii dominantní etnické skupiny Chanů. Zakázané je také nabízet kurzy tibetského jazyka soukromě.

Sám Wangčuk se jazyk učil jen na základní škole a pak od svého bratra. Hovořil mimo jiné o tom, jak se v roce 2015 snažil najít soukromou školu tibetštiny pro svou neteř, ale přestože procestoval několik provincií, nenašel žádnou. „Místní vláda tibetskou kulturu důkladně kontroluje, včetně mluveného i psaného jazyka. Na povrchu to má vypadat, že nám ji pomáhají rozvíjet, ve skutečnosti ale mají v úmyslu ji zničit,“ říká ve videu, za které byl odsouzen.

Sebeurčení svých národnostních menšin Čína dlouhodobě potlačuje zdaleka nejen v Tibetu. Podobně zachází rovněž kupříkladu s Ujgury, muslimským turkickým etnikem, obývajícím oblast v provincii Sin-ťiang, jíž sami říkají Východní Turkestán. Místním obyvatelům úřady zakazují mimo jiné nosit vousy a zahalovat se.

Další informace:

Deutsche Welle China sentences Tibet advocate Tashi Wangchuk to prison

The Guardian Activist sentenced to five years in prison for promoting Tibetan language

New York Times Tibetan Activist Who Promoted His Native Language Is Sentenced to Prison

Amnesty International Zastánce tibetštiny na cestě do vězení