Jednání mezi ČSSD a politickým hnutím ANO o nové, druhé menšinové vládě Andreje Babiše nadále pokračují. Podle prvního místopředsedy politického hnutí ANO Jaroslava Faltýnka by koaliční smlouva měla vzniknout do konce týdne. Další jednání s ČSSD posvětil v úterý celostátní výbor Babišovy strany, přestože někteří jeho členové avizovali, že s podmínkami, které si ČSSD pro vznik vládního kabinetu klade, nesouhlasí.

Sociální demokraté si jsou vědomi, že v Poslanecké sněmovně již od voleb existuje faktická koalice politického hnutí ANO, SPD a KSČM, a tak po svém potenciálním koaličním partnerovi žádají odvolání představitelů SPD ze sněmovních funkcí. Konkrétně chtějí dosáhnout sesazení Tomia Okamury z pozice místopředsedy dolní komory Parlamentu, Radima Fialy z postu předsedy hospodářského výboru a Radka Kotena z čela výboru pro bezpečnost.

Politické hnutí ANO ovšem změny v obsazení sněmovních orgánů dlouhodobě odmítá. Podobně se zástupci politického hnutí ANO staví i k dalším podmínkám ČSSD. Ať už jde o rezignaci nepravomocně odsouzeného člena vlády, nebo o demisi celého kabinetu v případě odstoupení ministrů nominovaných do kabinetu ČSSD. Včerejší rozhodnutí výboru politického hnutí ANO nadále pokračovat v jednáních, tedy neznamená, že vítěz voleb nakonec požadavku ČSSD ustoupí, případně jej začlení do vznikající koaliční smlouvy.

Nikdo nesmí vypadat jako poražený

Podle politického analytika Lukáše Jelínka jsou jednání mezi politickým hnutím ANO a ČSSD prakticky u konce. „Nepracuje se na podstatě. Na programu a personáliích je zřejmě shoda. Teď se vymýšlejí formulace, které by dokázaly uspokojit obě strany. Aby bylo možné dohodu šikovně interpretovat na veřejnosti,“ řekl Jelínek Deníku Referendum s tím, že jde především o to, aby ani jeden ze subjektů nevypadal jako ten, který musel při vyjednávání příliš ustoupit z vlastních pozic.

Obdobně politickou situaci hodnotí i politolog Milan Znoj. Podle jeho názoru se obě strany pokoušejí nalézt kompromisní znění koaliční smlouvy, která by mohla uspokojit členskou základnu jak v ČSSD, tak i v politickém hnutí ANO. „ČSSD se ale potýká se závažným problémem. Není totiž schopná uspokojivě zformulovat důvody, proč by měla do vlády vstoupit i tehdy, když v jejím čele bude stát trestně stíhaný Andrej Babiš,“ upozornil Znoj s odkazem na usnesení sjezdu ČSSD, které říká, že účast trestně stíhaných osob ve vládě představuje pro stranu zásadní problém.

Žádný záložní plán neexistuje

V nacházejících dnech jsou plánovány schůzky místopředsedů obou stran Richarda Brabce a Jiřího Zimoly, kteří by měli diskutovat o přetrvávajících sporných bodech. V pátek by následně mělo proběhnout jednání na úrovni předsedů, kde Andreje Babiše a Jana Hamáčka doplní i šéf KSČM Vojtěch Filip. Rámec spolupráce všech tří subjektů má být hotov do 11. května, kdy vedení ČSSD plánuje rozhodnout o termínu vnitrostranického referenda.

Sociální demokraté rozhodli, že referendum tentokrát proběhne hlasováním na schůzích jednotlivých místních organizací. Platné bude tehdy, zúčastní-li se ho alespoň pětadvacet procent ze zhruba osmnácti tisíc členů strany. „Myslím, že v horizontu tří týdnů by se naše organizace mohly sejít a členové by mohli rozhodnout, zda ČSSD vstoupí do vlády,“ řekl Hamáček.

Vládní spolupráci s politickým hnutím ANO nicméně stále odmítá část členské základny, Mladí sociální demokraté, několik poslanců i celý senátorský klub. Není proto zřejmé, zda se Hamáčkovi a Zimolovi podaří straníky přesvědčit k podpoře ustavení kabinetu na půdorysu politického hnutí ANO, ČSSD a KSČM. Babišovi spolupracovníci současně přiznávají, že nemají žádnou záložní variantu, pokud by jednání s ČSSD selhala. V případě krachu dnešních rozhovorů, by proto Babišova vláda bez důvěry Sněmovny mohla spravovat zemi ještě několik měsíců.