Ústřední výkonný výbor sociální demokracie v sobotu v Hradci Králové schválil pravidla pro konání vnitrostranického referenda. Všichni členové strany by v něm měli rozhodovat o případném vstupu strany do vlády s politickým hnutím ANO. „Volili jsme z různých možností, jak referendum uspořádat. Vybrali jsme tu nejdemokratičtější a nejrychlejší variantu, kterou je tajné hlasování všech členů strany na schůzích místních organizací,“ řekl předseda Jan Hamáček.

Sociální demokracie se nepřiklonila k původně zvažované variantě elektronického hlasování. Obávala se třeba zabezpečení elektronického referenda proti případnému napadení. Problém je i s členskou základnou strany, ve které je třetina členů starších šedesáti let a leckteří z nich nemají e-mail.

Podle schváleného řádu vnitrostranického referenda bude moci každý člen hlasovat na schůzi vlastní místní organizace. Těch je v České republice přes tisíc. Hlasy budou zaprotokolovány, sečteny a posléze vedení stany vyhlásí v Lidovém domě výsledky. „Referendum bude platné tehdy, zúčastní-li se hlasování pětadvacet procent členů sociální demokracie. A řešení, které získá více hlasů, bude závazné,“ vysvětlil Hamáček s tím, že pokud by nebylo naplněno stanovené kvorum, rozhodl by o dalším postupu strany Ústřední výkonný výbor.

Hlasování na schůzích místních organizací

Zvolená forma vnitrostranického referenda ovšem skrývá jeden zádrhel. Schůze místních organizací, na nichž má proběhnout hlasování, musejí být usnášeníschopné. Podle platných stanov jsou pak usnášeníschopné všechny orgány sociální demokracie tehdy, je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů. Jednání místních organizací může být usnášeníschopné i tehdy, pokud jsou po patnácti minutách od začátku schůze na místě alespoň dvě pětiny straníků.

V případě malé účasti na některé ze schůzí místních organizací, tak mohou mnozí členové přijít o možnost vyjádřit se k případnému vstupu sociální demokracie do vlády s politickým hnutím ANO. Přestože podle informací Deníku Referendum někteří delegáti Ústředního výkonného výboru na tuto skutečnost během sobotního jednání upozorňovali, řád vnitrostranického referenda byl pohodlnou většinou schválen.

Tiskový mluvčí strany Petr Vurbs na otázku Deníku Referendum, zda budou mít členové možnost hlasovat v případně neusnášeníschopné schůze místní organizace například korespondenčně, odpověděl, že schválený řád s takovou možností nepočítá. „Ale nepředpokládáme, že místní organizace nebudou usnášeníschopné. Nebojíme se toho. Pokud by se něco takového stalo, tak je to spíš signálem, že stranická buňka nefunguje správně,“ dodal Vurbs.

Historicky první vnitrostranické referendum

Poprvé si sociální demokraté, inspirováni svými německými kolegy, vyzkoušeli vnitrostranické referendum před bezmála čtyřmi lety. Odpovídali tehdy na tři otázky týkající se vnitřního fungování strany, například způsobu sestavování kandidátních listin pro různé typy voleb nebo zastoupení žen na těchto kandidátkách.

Referendum tenkrát proběhlo korespondenční metodou, která se tehdy z hlediska logistické a ekonomické náročnosti ukázala jako nejefektivnější. Straníci poštou obdrželi dopis se čtyřmi dokumenty — hlasovacím a verifikačním lístkem a modrou a oranžovou obálkou. Vyplněný hlasovací lístek se ukládal do oranžové obálky, která se pak spolu s potvrzovacím lístkem vložila do obálky modré, a vše následně odeslalo do Lidového domu, kde komise sečetla výsledky.

Schválený vnitřní řád pro provedení všestranického hlasování pak určoval, že referendum bude závazné, přesáhne-li účast alespoň pětadvacet procent. Zájem členské základy nakonec překročil očekávání, když svou možnost rozhodnout o dalším směřování sociální demokracie využilo bezmála dvanáct tisíc členů a účast tak přesáhla dvaapadesáti procentní hranici. Samotná příprava a provedení vnitrostranického referenda pak zabrala měsíc a půl.