Co dělat s Facebookem? Rozdělit nebo převést do veřejného vlastnictví
Paul MasonFacebook si nechal vyfouknout osobní data milionů lidí, dovolil je zneužít k manipulování voličů ve prospěch Donalda Trumpa a ještě únik tajil. Můžeme si dovolit nechat klíčovou komunikační platformu v rukou tohoto mamutího monopolu?
Facebook dovolil firmě GSR vytáhnout ze své sociální sítě data padesáti milionů uživatelů a prodat je společnosti jménem Cambridge Analytica, jejímž explicitním záměrem bylo zneužít je k manipulování amerických voličů ve prospěch Donalda Trumpa. Tak lze stručně shrnout příběh, který počátkem tohoto týdne obletěl svět a o němž se zřejmě budeme dozvídat další a další podrobnosti.
Cambridge Analytica bude čelit následkům toho, že lhala britským poslancům — a je nyní rovněž vyšetřována v americkém státě Massachusetts, kde sídlí. Pro Facebook se však jedná jen o další v celé řadě skandálů. A lze očekávat, že právě tento bude pro vývoj korporace, stojící za největší sociální sítí na světě, zlomovým momentem.
Proč tomu tak je? Hodnota Facebooku na akciových trzích — víc než pět set miliard dolarů — není založena jen na jeho současných ziscích, nýbrž také na předpokladu, že bude schopen tvořit zisk i nadále, a prostřednictvím prodeje dat o svých uživatelích dál expandovat. Budoucnost Facebooku, stejně jako dalších digitálních gigantů, pak leží ve vývoji převratných, na umělé inteligenci založených aplikacích, které jeho bohaté zásoby uživatelských dat zužitkují.
I vedoucím pracovníkům hlavních technologických firem je nicméně již nějakou dobu jasné, že aby se to mohlo stát, musely by se zásadně změnit vztahy mezi korporacemi, uživateli a státy, které mají celé prostředí regulovat. Současná situace je neudržitelná.
Neférový obchodní model
Data z profilů padesáti milionů lidí byla z Facebooku vytažena a zneužita bez jejich vědomí či svolení. Facebook trvá na tom, že nešlo o únik — z čehož by vyplývalo, že jeho trapně nerovnocenné smluvní podmínky, s nimiž musí uživatelé souhlasit, takové nakládání s jejich daty připouští. Společnost problém jen prohloubila tím, že se rozhodla tuto skutečnost tajit a firmě Cambridge Analytica přístup do systému zrušila teprve nyní, když se o celou věc začali zajímat novináři.
Pokud ovšem Facebook takové zacházení se svými uživateli nepovažuje za porušení podmínek, lze to oprávněně chápat tak, že celý jeho obchodní model je založen na tom, že lidem vnucuje podmínky, které nejsou v jejich zájmu. Tak či onak bude pravděpodobným důsledkem kauzy to, že společnost bude ztrácet důvěru a bude ohrožena takzvaná „sociální licence“ jejího podnikání — co to znamená, vám řekne kdokoli z ropného či tabákového průmyslu.
Mě osobně se Facebook jako služba znechutil. Moje „timeline“ je tak nudná a matoucí současně, že se na ni málokdy vůbec podívám. Nechci teď ovšem na firmu planě nadávat. Co potřebujeme, je vyspělá a smysluplná celospolečenská debata o řešení, jíž se budou kromě technologických firem účastnit také státy, které je mají regulovat — a společnosti, jejichž zájmům mají státy údajně sloužit.