Zeman versus Babiš. Dočkáme se konfliktu oligarchů?

Vladimíra Dvořáková

Vyznat se v aktuální politické situaci není jednoduché. Nežijeme ale ve vakuu, kolem nás je „svět“ a obdobné situace a trendy najdeme i v jiných zemích a dobách, upozorňuje Vladimíra Dvořáková

Ať chceme nebo nechceme, naše politika je a bude ovlivňována globalizací. Navíc po pádu bipolárního světa nebyla vytvořena nová rovnováha. To samo o sobě znamená narůstání mezinárodních konfliktů. Česká republika, počtem obyvatelstva odpovídající přibližně městu New York (bez okrajových oblastí), není a nemůže být velkým hráčem, a již vůbec nemůže sama bránit své zájmy.

Politickým trendem v současném světě je nástup politiků — byznysmenů do vrcholných politických postů. Stát je vnímán jako firma, politika jako aktivita, jež má zničit konkurenci. To je nebezpečná tendence, ať již z hlediska vnitropolitického, nebo naopak toho mezinárodního.

Tento fenomén se projevuje zejména v zemích, kde je stranický systém slabý či se nachází v krizi. Hlavním rysem je, že podnikatelé již neprosazují své zájmy prostřednictvím zástupců v parlamentu, ale prosazují je přímo obsazením politických a administrativních funkcí. Tím se ekonomická konkurence a konflikt mezi různými ekonomickými zájmy stávají přímou součástí politického zápasu. Politika se oligarchizuje.

Stranický systém se zablokovanými mandáty

Zastavme se na chvilku u Itálie, prvního místa, kde se politik-podnikatel prosadil. Typickým rysem poválečné italské politiky byla podivná stabilita-nestabilita. Zatímco vlády se často hroutily (průměrná životnost bývala osm měsíců), politici zůstávali. Pouze se částečně měnily podoby koalic s více méně stejným okruhem politických stran, protože asi třetina poslaneckých mandátů (komunistů a postfašistů, později různé „ligy“) byla předem vylučována z jakéhokoli podílu na vládě.

Takovýto systém „vylučování“ reálně omezil šanci pro skutečné střídání vlád, což je vlastně nejlepší kontrolní mechanismus proti korupci a zneužívání moci. Konec tohoto systému přinesla až takzvaná. revoluce soudců v roce 1992.

Vyšetřování tisícovky osob a obvinění asi šesti stovek představitelů velké (i menší) politiky a byznysu přineslo zhroucení stranického systému. Do uvolněného prostoru vstoupil Silvio Berlusconi se svojí stranou-firmou.

Itálie byla první zemí, ve které se princip politika-podnikatele prosadil. Foto archiv DR
×
Diskuse
JP
February 6, 2018 v 11.43
Ano, zdá se že českou politiku před nastolením ruských poměrů s tandemem Putin - Medvěděv chrání jenom to, že Babiš není natolik submisivní jako Medvěděv, aby se plně podřídil svému protějšku. Zeman a Babiš mohou navázat určitá taktická spojenectví ad hoc; ale na straně druhé je rozdělují jak odlišné strategické zájmy, tak i oboustranná touha po osobní dominanci.