Vláda Andreje Babiše (ANO) se na svém středečním zasedání rozhodne, zda podpoří skupinu senátorů a senátorek v čele s Václavem Láskou (bezpartijní za SZ), která u Ústavního soudu napadla několik sporných ustanovení zákona o pobytu cizinců, nebo zda bude kontroverzní právní normu v soudním řízení obhajovat.

Ministr vnitra Lubomír Metnar (bezpartijní za ANO) navrhuje, aby se vláda za zákon, který je s největší pravděpodobností rozporný s českým i evropským právem, postavila. Naopak ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) doporučuje, aby kabinet senátní žalobě vyjádřil podporu.

Novelu cizineckého zákona v minulém období předložil tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), který spolu se svým stranickým kolegou a poslancem Václavem Klučkou (ČSSD) rovněž připravil k zákonu rozsáhlý, kontroverzní pozměňovací návrh.

„Přiznám se bez mučení — všechno je z dílny právníků ministerstva vnitra. S nimi jsem to konzultoval. Není to moje iniciativa,“ řekl v rozhovoru Lidovým novinám Klučka. A dodal, že se s ministerstvem vnitra shodli na tom, že je třeba některá ustanovení zpřísnit v zájmu posílení bezpečnosti České republiky.

Klučkův a Chovancův pozměnovací návrh se vzápětí stal předmětem kritiky Rady vlády pro lidská práva, která jej označila za rozporný s Ústavou i mezinárodním právem. Kritizovala především omezení soudního přezkumu v případě, že jsou cizinci zbavení svobody, práv rodinných příslušníků občanů České republiky na sloučení rodiny nebo neposuzování přiměřenosti dopadů rozhodnutí do života cizinců a cizinek.

Proti návrhu se vymezily i četné neziskové organizace nebo Česká advokátní komora, která ve svém stanovisku uvedla: „Jakkoli je princip posílení ochrany České republiky a jednotlivých občanů před závažnými společenskými jevy v podobě terorismu akceptovatelný jako legitimní cíl, nelze tohoto cíle dosahovat porušováním lidských práv a zásad právního státu.“

Poslanci kritiky zákona nedbali

Zákon byl přes všechnu vznesenou kritiku Poslaneckou sněmovnou na počátku dubna minulého roku schválen. Podpořili jej poslanci a poslankyně napříč všemi kluby a nikdo z nich se nezdržel či nehlasoval proti. Novela však posléze narazila v horní komoře Parlamentu.

„Zákon má zvyšovat bezpečnost České republiky v souvislosti s migrací. Ale ono to tak není. Ty změny nepřinášejí zvýšení bezpečnosti. Jak českou bezpečnost ohrožuje dozorování detenčních zařízení státními zástupci? Jak zvyšuje bezpečnost omezení možnosti soudních přezkumů? Novela má usnadnit život a práci úředníků ministerstva vnitra. Navíc je v rozporu s evropským právem,“ řekl na půdě Senátu Láska. A Senát právní normu zamítl a vrátil do Poslanecké sněmovny.

Láska se o několik dnů později pokoušel obdobnými argumenty přesvědčit i své kolegy a kolegyně z dolní komory Parlamentu. Vysvětloval jim, že novela „není o azylu, není o uprchlících a není o tom, čemu dnes říkáme migrační krize. Tuto problematiku řeší především azylový zákon. Tento zákon je o ciziních, kteří u nás žijí, studují, pracují a mají založené rodiny“.

Senátor dále upozorňoval, že zákon je právně vadný a nijak nesouvisí s bezpečností České republiky. Poslanci a poslankyně — s výjimkou lidovců a Jana Mládka (ČSSD), kteří hlasovali proti — se však novelu rozhodli i napodruhé schválit. Zákon následně v polovině léta podepsal i prezident Miloš Zeman.