Mou nejoblíbenější četbou se v posledních měsících staly pravidelné zprávy o situaci v oblasti migrace. Ministr vnitra Milan Chovanec je každých čtrnáctí dní předkládá vládě. Zprávy vždy začínají stejnou větou: Pokračující migrační vlna se i v — zde je třeba doplnit příslušný měsíc a rok — České republice vyhýbá. Ve spojitosti s migrační krizí jsou na jejím území zajišťováni pouze jednotlivci či malé skupiny migrantů.

Proto je bezpochyby životně důležité přijímat zvýšená bezpečností opatření a posvítit si na těch pár cizinců, kteří v našem pohostinném státě uvízli, a ještě se jim nepodařilo zmizet do Německa. Neprůstřelná logika chovance ústavu pro choromyslné a slabé na duchu. A nepřijatelné zneužívání skutečných obav veřejnosti, která nemá informace, které může mít přinejmenším každý politik a novinář.

Neexistujícímu nebezpečí je ovšem třeba se postavit se vší rozhodností. Právní stát a mezinárodní závazky musí jít v době krize stranou. Nelze brát ohledy na prkotiny. Naše zákony si ostatně na ohýbání už zvykly a nejedna hadí žena by jim jejich pružnost mohla závidět.