S týdenním odstupem se vracíme ke sjezdu Zelených, kteří si zvolili kompletně nové předsednictvo po drtivé porážce ve volbách. Zeptali jsme se vybraných členů strany, kam se podle nich Zelení ubírají a co očekávají od nového vedení.

Úkrok doprava

Ihned po sjezdu se Petr Štěpánek vyjádřil do médií, že své zvolení předsedou chápe jako obrat Zelených do politického středu. Celou dobu však ani nikde jinde nebyli.

Do Zelených jsem vstupoval před třemi lety, abych pomohl snaze vytvořit na české politické scéně skutečně levicovou stranu. Levicovější části Zelených se podařilo prosadit některé body do dlouhodobého programu a před dvěma lety také zvolit Matěje Stropnického do čela strany. I přesto, že levice neměla většinu v předsednictvu, jsem do loňských sněmovních voleb a kampaně Zelených vkládal velké naděje.

Kampaň jako celek a některé konkrétní kroky levicovějších Zelených byly pro mě velkým zklamáním. Matěj Stropnický aktivně odmítal témata squattingu, genderu a migrace (vůči ASC Klinika se dokonce vyjádřil negativně v rozhovoru pro DVTV). Vyjednával o předvolební spolupráci se spoustou středopravicových subjektů včetně TOP 09. Ve veřejných diskuzích zdůrazňoval ekologická témata na úkor sociálních.

Předvolební kampaň sice převyprávěla program Zelených, ale nebyla schopná mluvit jediným způsobem, který považuji za potenciálně úspěšný a který by motivoval voliče a voličky, aby přišli k volbám, a to burcovat lidi, aby svůj hněv vůči slabším obraceli vůči bohatým: levicový populismus ve stylu Corbyna a Sanderse.

Pokud mi na bývalém předsedovi vadil přílišný pragmatismus, rozhodně nejsem nadšený ze zvolení Petra Štěpánka, který je známý tím, že „se dohodne s každým“ a na pražském magistrátu vládl i s Pavlem Bémem. Levice v předsednictvu je opět v menšině a Zelení zůstávají stranou, pro kterou je nejdůležitějším tématem životní prostředí, sociální věci jsou na okraji zájmu a změna ekonomického systému nemyslitelná.

Je otázka, jaký úspěch budou mít Zelení jako středová strana zaměřená na městské liberály. Štěpánkovo vedení může napomoci na komunální úrovni, na 5 % na celostátní úrovni to však nejspíš stačit nebude.

Petr Pávek, aktivista a člen Mladých zelených

Restart a důraz na ekologickou politiku

Zelení mají za sebou období, kdy se rozsáhle rekonstruovala programatika strany. Šlo přitom především o šíři programatiky, v níž levicová část strany zdůrazňovala sociální témata, zatímco „havlovská“ část vyzvedávala témata lidskoprávní. Ačkoliv dílčí programové podněty se ještě jistě budou objevovat v reakci na aktuální vývoj, myslím si, že možnosti nějak zásadně stranu posouvat jsou v této chvíli vyčerpány.

Po práci na šířce programové agendy proto nyní nastává spíše fáze prohlubování, a to zejména prohlubování společného základu, který všechny vnitrostranické proudy spojuje, tedy ekologické agendy. Působení předchozího předsednictva bylo mimo jiné poznamenáno tím, že po bouřlivém odchodu Daniela Pitka ztratila tato agenda v prezentaci strany výraznou tvář.

Nové předsednictvo má dostatečné personální předpoklady k tomu, aby nedostatek napravilo. Klíčové přitom bude pochopit ekologickou agendu ne jako útěk před politikou k nekonfliktní „ochraně přírody“, ale naopak jako vysoce politickou agendu, která si vyžaduje dalekosáhlou, zejména makroekonomickou transformaci.

Zatímco posilování sociálního a lidskoprávního pilíře se v předchozím období projevilo volbou ideologicky vyhraněných osobností do vedení strany, což působilo obtíže při hledání společné řeči, nové předsednictvo se zdá působit daleko konsensuálnějším dojmem, aniž by bylo názorově monolitní. Nejdůležitější podmínka k restartu je tedy splněna.

Martin Škabraha, politický filozof

Konec přetlačované

Na sjezd Zelených jsem jel jako delegát bez větších očekávání. Teď zpětně výsledek sjezdu považuji za velmi milé a výrazné překvapení. Sjezd navolil předsednictvo vskutku zajímavě a je příslibem stabilizace a postupného prosazování zelené politiky na politické mapě ČR. Nové předsednictvo se liší od starého ve dvou věcech.

Zaprvé složením: čtyři členové předsednictva mají jasně ekologický profil. Páteř zelené politiky musí pocházet z oblasti životního prostředí a silná expertíza v této oblasti je pro předsednictvo deviza. Biolog, bioložka, právnička z katedry životního prostředí a propagátor cyklistiky je reprezentativní sestava. Dále stojí za zmínku, že v předsednictvu jsou i tři komunální politici a dva experti z oblasti komunikace.

Za druhé je to přístupem k společné práci a společným cílům. V genetickém kódu tohoto předsednictva je konsenzus a dohoda, nikdo nepřišel do předsednictva někoho přetlačovat s někým soupeřit.

Před dvěma lety bylo předsednictvo navoleno jako výsledek hlubokého konfliktu a vnitřní nastavení minimálně poloviny předsednictva bylo nekooperovat nebo ještě lépe, něčemu bránit. Tato změna je pro budoucnost strany a její úspěch zcela zásadní.

Pro veřejnost bývá nejdůležitější osoba předsedy. Tedy kdo je Petr Štěpánek? Zkušený komunální politik, cyklista, biolog a starosta Prahy 4, největšího Pražského obvodu. Charakteristika výstižná, reprezentativní a bezesporu zelená.

Michal Uhl, sociolog

Pokračování a vyvážené předsednictvo

Zelení si minulý víkend zvolili nové předsednictvo, které stranu zřejmě povede v komunálních, senátních a evropských volbách. Na nově zvoleném předsednictvu oceňuji celou řadu věcí.

Jednak to, že na pozicích tří místopředsedkyň byly zvoleny ženy. Ale zároveň i to, že se jedná o srdcaře a srdcařky, kteří se chtějí primárně podílet na rozvoji strany, jež bohužel neuspěla ve sněmovních volbách a razantně přišla o finance.

Nekoná se žádný obrat tak zvaně doprava, jelikož předsednictvo je názorově velmi vyvážené. Pokračuje se dál v realizaci dlouhodobého programu, který obsahuje řadu levicových témat (progresivní zdanění, sociální bydlení, navyšování minimální mzdy).

Předseda Petr Štěpánek není představitel žádné vyhraněnější stranické frakce, zároveň není ani představitel nové energie. Je ale politikem zkušeným a úspěšným (například je starostou stočtyřicetitisícové Prahy 4), což se bude pro vyjednávání případných koalic hodit.

Zároveň již v prvních rozhovorech těsně po zvolení zdůraznil, na jakých základech Zelení stojí. Jsou to témata ekologická, sociální a témata spojená s ochranou svobody a demokracie. Zelení tedy i nadále pokračují v boji za ekologickou a sociální spravedlnost a za obranu demokratických standardů tak, jak jej v minulém předsednictvu hájili Monika Horáková a Matěj Stropnický.

Stranická levice zároveň získala zástupce a zástupkyně jak v předsednictvu, tak v Ústřední revizní komisi. Já jsem optimistka a domnívám se, že Zelení zůstávají jedinou stranou, která věrohodně bojuje za spravedlivější a zelenější společnost.

Sára Vidímová, politoložka