Tři roky se mělo za to, že tuto výzvu lidstvo již překonalo: ačkoliv množství emisí uhlíkatých plynů ze spalování uhlí, ropy a plynu bylo z hlediska tlumení klimatických změn stále nebezpečně vysoké, v posledních letech už výrazně nenarůstalo. Činnost člověka produkovala každý rok příliš vysokou, ale již nerostoucí klimatickou zátěž. Nyní je všechno, zdá se, zase jinak.

Projekce z doposud shromážděných dat zveřejněné v tomto týdnu naznačují, že množství emisí ze spalování fosilních paliv bude tento rok nejenom znovu rekordní, ale že oproti loňsku stoupne až o dvě procenta.

Podle vědců, které cituje deník Guardian, jde o velmi špatnou zprávu a „velký krok zpět“. Jiní experti nicméně uvádějí, že se jedná o fluktuaci a že emise začnou zase klesat, jakmile se dostatečně projeví nedávná rozhodnutí Indie a Číny omezit rozvoj výroby elektřiny z uhlí či jiné dlouhodobé trendy.

Má-li se přitom podařit dosáhnout cíle Pařížské klimatické dohody a zastavit nárůst teplot pod hranicí oteplení o dva stupně Celsia nad předindustriální průměr, musí emise začít stabilně a ostře klesat nejpozději do roku 2020.

Pozorovatelé přitom upozorňují, že sama Pařížská dohoda k danému cíli stačit nebude. I dobrovolné závazky ke snížení emisí, na nichž se zakládá, totiž nadále směřují k oteplení o více než tři stupně Celsia. To by dle vědeckých odhadů znamenalo natolik nestabilní klima a extrémní meteorologické jevy, že by byla vážně ohrožena existence civilizace na Zemi.