Množství hladovějících lidí na světě se poprvé od počátku jednadvacátého století zvýšilo. Podle autorů zprávy se lze obávat, že postupný trend omezování podvýživy by se vinou faktorů, jako jsou ozbrojené konflikty či změny klimatu, mohl obrátit.

Počet lidí trpících chronickou podvýživou se během roku 2016 zvýšil ze 777 milionů na 815 milionů — tedy o pětatřicet milionů, což zhruba odpovídá počtu obyvatel Kanady. Za nárůst podle výroční zprávy, sestavené pěti agenturami Organizace spojených národů, mohou válečné konflikty a dopady změn klimatu jako sucha a další kalamity. V celkových počtech se množství hladovějících zvýšilo o půl procenta — na jedenáct procent světové populace.

Takový vývoj ohrožuje rovněž deklarovaný cíl OSN úplně hlad vymýtit do roku 2030. „Je to vážné varování, které si nemůžeme dovolit ignorovat,“ píší autoři. „Do roku 2030 se nám nemůže podařit odstranit hladovění a všechny formy podvýživy, neporadíme-li si s faktory, které potravinovou bezpečnost ohrožují,“ říkají ve svém prohlášení.

Sarah Hollemanová, ekonomka při Organizaci pro výživu a zemědělství, dodává, že je obtížné stanovit, zda zvýšení počtu hladovějících je jen dočasným výkyvem či zda signalizuje obrat trendu. Poznamenává ovšem, že příčinu k obavám zavdává vystupňování ozbrojených konfliktů po roce 2005, nastupující dopady změn klimatu, stejně jako ekonomická stagnace, kvůli níž se zvýšil počet lidí, kteří prostě na dostatek jídla nemají.