Množství hladovějících lidí na světě se poprvé od počátku jednadvacátého století zvýšilo. Podle autorů zprávy se lze obávat, že postupný trend omezování podvýživy by se vinou faktorů, jako jsou ozbrojené konflikty či změny klimatu, mohl obrátit.

Počet lidí trpících chronickou podvýživou se během roku 2016 zvýšil ze 777 milionů na 815 milionů — tedy o pětatřicet milionů, což zhruba odpovídá počtu obyvatel Kanady. Za nárůst podle výroční zprávy, sestavené pěti agenturami Organizace spojených národů, mohou válečné konflikty a dopady změn klimatu jako sucha a další kalamity. V celkových počtech se množství hladovějících zvýšilo o půl procenta — na jedenáct procent světové populace.

Takový vývoj ohrožuje rovněž deklarovaný cíl OSN úplně hlad vymýtit do roku 2030. „Je to vážné varování, které si nemůžeme dovolit ignorovat,“ píší autoři. „Do roku 2030 se nám nemůže podařit odstranit hladovění a všechny formy podvýživy, neporadíme-li si s faktory, které potravinovou bezpečnost ohrožují,“ říkají ve svém prohlášení.

Sarah Hollemanová, ekonomka při Organizaci pro výživu a zemědělství, dodává, že je obtížné stanovit, zda zvýšení počtu hladovějících je jen dočasným výkyvem či zda signalizuje obrat trendu. Poznamenává ovšem, že příčinu k obavám zavdává vystupňování ozbrojených konfliktů po roce 2005, nastupující dopady změn klimatu, stejně jako ekonomická stagnace, kvůli níž se zvýšil počet lidí, kteří prostě na dostatek jídla nemají.

„Když si těch 815 milionů hladovějících rozebereme, vidíme, že šedesát procent z nich žije v zemích postižených válečným konfliktem. Za poslední desetiletí jich významně přibylo. V mnoha zemích se navíc následky válčení prolínají s dopady změn klimatu,“ řekla Hollemanová.

Třaskavá směs

Varovnému tónu zprávy přitakávají rovněž mezinárodní občanské organizace. „Závěry zprávy by měly vyburcovat mezinárodní instituce a politické představitele k tomu, aby začali neprodleně usilovat o řešení třaskavé směsi změn klimatu a válečných konfliktů,“ uvedl v prohlášení Robin Willoughby z humanitárního organizace Oxfam. „Neschopnost světových institucí nepříznivě dopadá na nás na všechny, nejhůře ale trpí nejchudší,“ doplnil.

Hladovějících lidí po celém světě přitom dlouhodobě postupně ubývalo. Na přelomu století jich bylo přes devět set milionů a počet se soustavně snižoval. Během posledního roku však souběžně propukly humanitární krize v několika válkou a suchem postižených oblastech.

V jižním Súdánu byl vyhlášen hladomor již v únoru, Jemen, Somálsko i severovýchodní Nigérie k němu mají blízko. V Africe je situace ze všech světadílů nejhorší — nedostatkem potravin tu trpí víc než čtvrtina obyvatel.

Studie rovněž zdůrazňuje, jak spolu změny klimatu a ozbrojené konflikty souvisí. Stále častější sucha a neúrody mohou vést ke vzrůstu napětí a ke konfliktům o vzácné zdroje potravy či vody. Konflikt pak dál zhoršuje přístup k potravinám či ničí zemědělskou infrastrukturu jako v Iráku či v Sýrii.

„Součinnost válečných konfliktů a klimatem ovlivněných přírodních katastrof se bude zřejmě stupňovat. Změny klimatu ohrožují nejen dostupnost potravin, ale mohou také postrčit společnosti do válečných konfliktů, trvajících krizí a stavu ohrožení,“ varuje OSN.

Další informace:

Guardian 'Alarm bells we cannot ignore': world hunger rising for first time this century

Common Dreams Conflicts and Climate Change Fueling Rise in World Hunger

Inter Press Service World Hunger on the Rise Again