Hlad je nepřítel vzdělání. Nová analýza Nadace Open Society Fund, vypracovaná agenturou Median, zjistila, že sedmdesát procent z oslovených mateřských škol, které chudým dětem dotují stravné, zaznamenalo u dětí lepší docházku a lepší studijní výsledky. Sedmatřicet procent z nich poté, co využili možnosti dotovat obědy, zaznamenalo větší účast chudých dětí při výuce.

Placení stravného a dalších výdajů je jednou ze základních překážek docházky dětí z chudých rodin a sociálně vyloučených lokalit do mateřských škol. Studie dále ukazuje, že dostatečné předškolní vzdělávání má prokazatelně příznivý dopad na výsledky dalšího vzdělávání, a tím pádem i na úspěch na pracovním trhu.

„Překvapilo nás, že program ministerstva práce a sociálních věcí není využíván plošně. Zjistili jsme, že v souvislosti s čerpáním prostředků pro financování stravného koluje spousta mýtů. Těší nás, že je kraje i ředitelé oslovení v rámci analýzy jednoznačně vyvracejí,“ vysvětlila Lucie Plešková z Nadace Open Society Fund.

Podpora veřejnosti je jasně většinová. „Obědy zdarma by v nějaké formě měly existovat podle šestaosmdesáti procent lidí. Jejich postoj se ale liší v tom, zda by obědy poskytovali jen dětem z nejchudších či podprůměrně příjmových rodin, zda by kromě chudoby měla být posuzována i rodinná situace jako samoživitelství nebo by měly být poskytovány všem dětem bez rozdílu. Každopádně se potvrzuje, že z opatření motivovaných sociálním začleňováním mívají velkou podporu ty, které se týkají dětí,“ komentoval výsledky sociolog společnosti Median Daniel Prokop.

Školy i kraje zavedení programu zvládají

Přestože náročnost agendy je jedním z nejčastějších argumentů, proč se kraje nechtějí do programu dotování školních obědů zapojit, z analýzy vyplývá, že školy a kraje, které se již zapojily, žádnou mimořádnou zátěž spojenou s čerpáním podpory nevidí. V Libereckém kraji na to například stačí metodička školního stravování při své běžné práci. Bariérou však pro čtyřicet procent ředitelů základních a mateřských škol zůstávají obavy ze stigmatizace dětí.

„Dotované stravné je ze sociálního hlediska rozhodně velký a dobrý počin. Děti nemají hladovět. Smutný případ je, když jedou děti na výlet, poté svačí a některé děti mají hodně výživnou a zdravou svačinu a jiné jen suchý rohlík a schovávají se s ním stranou, protože se za to stydí,“ řekla Deníku Referendum dětská psycholožka a soudní znalkyně na školství a kulturu Marie Vignatiová.

Analýza ukazuje, že v současné době dochází do čtyřiceti procent mateřských a základních škol děti z chudých poměrů, jejichž rodiče mají problém obědy platit. V případě mateřských škol je to pětina. V případě zavedení povinné předškolní docházky jich však může být mnohem víc.

Rozdíly mezi dětmi, které do školky chodily a které ne, jsou podle sedmdesáti procent oslovených zástupců základních škol markantní: dětí, jež prošly předškolním vzděláváním, lépe komunikují s učiteli, lépe se začleňují do kolektivu a lépe udrží pozornost.

„Přínos podpory obědů do škol je pro nás jednoznačný. Děti z cílových skupin nejsou vyčleněné z kolektivu. Navíc je program nastaven tak, že je opravdu těžko zneužitelný. Potřebné dítě prostě dostane najíst, aniž by to na kohokoli z aktérů kladlo přehnané nároky,“ říká Petr Zábojník, zastupitel Moravskoslezského kraje, kde také již mají s využitím programu zkušenosti.

Program ministerstva práce a sociálních věcí funguje v rámci operačního programu potravinové a materiální pomoci, který je financován z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám pro období 2014—2020. Získat v něm lze až čtyři sta milionů korun pro děti od tří do patnácti let. Zavedla jej bývalá ministryně školství Kateřina Valachová. Každý rok uvolňuje ministerstvo přibližně třicet milionů korun.

Z analýzy dále vyplynulo, že jednasedmdesát procent veřejnosti je názoru, že jejich kraj by se do programu ministerstva práce a sociálních věcí zapojit měl. V krajích s největším počtem sociálně vyloučených lokalit je podpora programu ještě vyšší. Do výzvy ministerstva práce a sociálních věcí je možné se zapojit do konce října tohoto roku. Kraje však získají podporu už jen na druhé pololetí školního roku. Do programu se dosud nezapojilo šest krajů.

Rodin v tíživé životní situaci přibývá

Podle prohlášení mluvčí ministerstva školství Jarmily Balážové pro Deník Referendum je v České republice stále více rodin, které se ocitají v tíživé životní situaci, těsně nespadají pod sociální dávku v hmotné nouzi a nemůžou si tak dovolit platit školní obědy. „V první polovině roku 2016 se do projektu zapojilo 890 škol z celé České republiky, podpořeno bylo více než čtyři a půl tisíce žáků. Výsledkem je, že podpoření žáci mají výrazně lepší docházku, zlepšila se jim výkonnost a koncentrace při vyučování, a tím i jejich prospěch,“ pochvaluje si mluvčí ministerstva.

„Žáci jsou zdravější, fyzicky aktivnější, lépe se zapojují do kolektivu a mají s ostatními spolužáky více společných prožitků. Finance přitom přerozdělují občanské organizace, které mají zkušenosti v uvedené oblasti,“ dodalo ministerstvo. Do programu se již podle jeho informací přihlásily školy ze všech krajů. V loňském kole bylo zapojeno 949 škol, při čemž pomoci se dostalo 5089 žáků základních škol.

Letos bylo ke konci června zapojeno přes tisíc škol a v nich 7824 žáků. Projekt bude pokračovat i příští rok a ministerstvo na něj vyčlení obdobně jako letos třicet milionů korun.