Do Teplic jedu z Lipska. Pražskou ulicí, která vede kolem památníku Bitvy národů z roku 1813. Jedné z nejobludnějších staveb ve střední Evropě. Výška jednadevadesát metrů, vpředu vodní nádrž zvaná Jezero slz. Císař Vilém tuto kreaci na válečné téma otevřel v předvečer První světové války. Sochařskou výzdobu vytvořil monumentalita Franz Metzner z Liberce. Češi po válce ničili jeho sochy jako nacistické, přestože zemřel roku 1919.

Těším se, až v Teplicích zas uvidím jeho sochu Mozarta. Je vysoká tři a půl metru, určena byla pro Stavovské divadlo v Praze. Tepličtí ji na počátku dvacátých let umístili na podstavec po zničené soše Josefa II. Teď stojí bez podstavce v parku, což je výborné.

Patetický Metzner se přeci jen musel sklonit před géniem harmonie, který se v dobové módě oblékal barevně a s krajkami. Mozart polidštil Metznera, Metzner zdůraznil Mozartovu velikost. To jsou lepší Teplice ve zkratce. Byly tu světové lázně. Z takové kultury vždycky zbude dost, aby se dalo navazovat.

Část cesty jedu mimo dálnici. Chci symbolicky zažít, jak to houstne. V Lipsku volil Alternativu pro Německo každý čtvrtý. V příhraničních obcích i sedmdesát procent lidí. Alternativu pro Německo moji němečtí přátelé nazývají náckové. U nás bychom spíše řekli fašouni. Největší koncentrace fašounů v Německu je podél našich hranic.

„Za nácky u hranic nemůžete,“ říkají mi němečtí přátelé. Ale problém s levnou a čím dál lepší drogou Crystal Speed považují za opravdu vážný. Mohl tady v pohraničí přispět k pocitu, že pevná ruka je potřeba. Jedu tedy do Teplic fašistickou krajinou, kde se na německé straně drogy konzumují v opravených domcích, zatímco n straně české se vaří v temných laboratořích domů neopravených.

Místa blízko hranic je třeba posuzovat jako celek. Nabízí se teze. Když v Německu u českých hranic volili nácky, na naší straně budou volit fašouny.

Parlamentní politika jako baseball

Teplice. Zůstanu na ulici a v malých obchodech. V muzeu, které mám rád, nedávno vyhodili ředitele. Jednoho z pěti v kraji. Prý vůle komunistického hejtmana. Když půjdu na radnici, vydám se velkému riziku, že se dovím něco o Romech s rasistickým podtextem, a budu to muset napsat.