Volit Okamuru

Existuje řada způsobů, jak podpořit sociální směřování naší politiky. Ivan Štampach popisuje jeden z nich.

Největším nebezpečím na české politické scéně je jednání a program Svobody a přímé demokracie, strany, kterou po rozpadu původního hnutí založil a vede Tomio Okamura. Je nebezpečná „požadavkem rychlého ,czexitu‘“. Tomio Okamura, „ať už vědomě, nebo nevědomky, jedná v zájmu Putinovy vlády v Moskvě. Hlasovat pro jeho stranu přináší opravdové nebezpečí s perspektivou ohrožení svobodné a mírové existence našeho národa v budoucnosti. SPD nenabízí lidem více bezpečí, ale právě naopak: jeho postupnou a naprostou ztrátu.“

S tímto varováním přišel Okamura. Ale jiný Okamura, nejstarší ze tří bratří z této rodiny korejsko-japonského otce a české matky. Bratr, který vůči Tomiovi dlouho zachovával při kritickém odstupu zdvořilou opatrnost a rodinnou solidaritu, dnes už dává přednost osudům země, která se stala jeho domovem, i když se narodil v Japonsku. Chtěl by též očistit jméno rodiny. Na rozdíl od třetího bratra Osamu, architekta, se Hayato, povoláním tlumočník, věnuje též politice. Jeho politická orientace je však protikladná k preferencím bratra Tomia.

Nemá-li naši zemi ovládnout oligarchická politická firma Andreje Babiše za spolupráce otevřených nacionalistů a rasistů, což je při původu Tomia Okamury na pováženou, je třeba při úvahách, komu dát hlas, čí program podpořit a koho oslabit či vyloučit z politické scény, brát v úvahu i možnosti budoucí vládní koalice.

Sestavovat vládu dříve, než voliči rozhodnou, může být opravdu předčasné. Je však představitelné při poklesu preferenci hnutí ANO, který potvrzují různé agentury, a při pravděpodobné neochotě většiny stran podpořit jako premiéra trestně stíhaného člověka bude na druhém místě sociální demokracie a může být v dalším kole pověřena sestavením vlády. Protože však svou politikou vzdálenou standardnímu evropskému sociálně-demokratickému programu ztrácí podporu a propadá se prakticky na polovinu voličské přízně ve srovnání s minulými volbami, bude víc než dosud potřebovat koaliční partnery.

Kéž by, za předpokladu, že to voličské rozložení sympatií umožní, bylo možné sestavit širokou koalici kolem sociálního a liberálního politického důrazu, i když asi budou na všech stranách nutné nemalé ústupky a stranám nezbude než rozhněvat své skalní voliče, kteří chtějí hned všechno.

Hayato Okamura kandiduje za KDU-ČSL na pátém místě pražské kandidátní listiny. Na prvním místě je současný minstr kultury Daniel Herman. Na druhém, snad ještě volitelném místě je vynikající starosta Prahy 7 Jan Čižinský (bratr sociálního demokrata Pavla Čižinského). Tyto osobnosti jsou blízko dalším křesťanským demokratům ze starší generace Petru Pithartovi, původně reformnímu komunistovi, pak signatáři Charty 77 a z mladší generace Ludvíku Hovorkovi (na zvolitelném druhém místě kandidátky ve Zlínském kraji).

HayatoChtěl by očistit jméno rodiny. Foto youtube.com

Sociálně orientovaná politika
Tito křesťanští demokraté navazují na křesťansko-sociální kořeny své strany, a pokud jsou římští katolíci, mohou mít za zdroj i sociální učení této církve, které bylo vícekrát, například v Německu, oficiálně z obou stran oceněno jako blízké sociální demokracii. Jan Pavel II., v některých ohledech konzervativní papež, projevoval výrazně sociální smýšlení. Výslovně kritizoval kapitalismus a předkládal k úvaze řešení konfliktu práce a kapitálu též v podobě společenského vlastnictví výrobních prostředků.

V křesťanské sociální etice pokračuje svými četnými vyjádřeními i současný papež František. Podobným způsobem se vyslovují i reprezentanti jiných křesťanských denominací.

Hayato Okamura, absolvent studia religionistiky a teologie, vidí možnosti svého vlastního působení v politice ve službě veřejnému zájmu, a u něj to nepůsobí jako floskule. Chce se věnovat mezinárodním vztahům, přičemž je silně proevropský. Chce se zabývat migrací, a tam zastává vstřícnost vůči lidem přicházejícím z oblastí násilných konfliktů a krutých diktatur. Přeje si rovněž pracovat v oblasti environmentální politiky. Tradičně lidovecky se chce zaměřit na otázky rodiny, kde bude nejspíš určován konzervativní koncepcí „tradičních rodinných hodnot“, avšak můžeme se jím nechat překvapit.

Koho vede osobní přesvědčení, zejména náboženské, k volbě KDU-ČSL, může tím podpořit budoucí rozumné spojenectví sociálně orientovaných politiků. Sociální demokraté a lidovci mají ve svých programech sociálně-tržní ekonomiku. V myslitelné budoucí koalici bude tento důraz důležitý. Kdo půjde tímto směrem, by mohl jiného Okamuru, toho proevropského, otevřeného a humánního, podpořit zakroužkováním na kandidátce jeho strany.

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Václav Pospíšil - Záhoří

Čtvrtek, 12.Října 2017, 00:12:59

Díky za článek! KDU-ČSL má stále nálepku strany, která se umí vetřít do každé vlády. Nechystám se ji volit, myslím však, že právě tím, že se do jejího vedení dostávají noví lidé, stává se stranou, kterou bude každá vláda potřebovat, poněvadž má blízko k levici i pravici.

Ivo Horák - Praha 3

Solidní uchazeč o hlasy rozumných voličů Čtvrtek, 12.Října 2017, 10:39:46

KDU-ČSL má s ČSSD asi společného více. Také to, že přes svou tradici, ukotvení, jistou umírněnost a "čitelnost" (nebo spíše právě pro tyto vlastnosti) zůstává stranou zájmu nerozhodnutých voličů. Přitom by tato strana měla být celkem vhodným a respektu hodným kandidátem-náhradníkem pro případ zklamání stranou první volby. Není. Už proto si myslím, že si podobně jako ČSSD své těžko získávané hlasy zaslouží, resp. že mi není proti mysli volit jinak než je běžné, totiž dát hlas straně "konjunkturalistickými" voliči nespravedlivě neoceňované a opomíjené.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.