Češi jednají v Ženevě o budoucnosti rtuti, uniká z chemiček i elektráren

Petra Dvořáková

Zubní plomby, bělící krémy i mýdla obsahují rtuť. Tento toxický kov byl užíván při výrobě chlóru, do přírody ale uniká i během spalování uhlí. Mezinárodní Minamatská úmluva užívání rtuti upravuje. Čištění kontaminovaných míst ale řeší nedostatečně.

Do pátku hostí Ženeva mezinárodní zasedání takzvané Minamatské úmluvy. Jednání se věnuje znečištění přírody rtutí a ochraně lidského zdraví. Kromě delegací států se jednání účastní i nevládní a mezivládní organizace z celého světa. Minamatská úmluva je vůbec první právně závaznou globální dohodou upravující znečištění životního prostředí rtutí. V roce 2013 ji schválilo sto čtyřicet zemí, ratifikovalo ji zatím osmdesát tři z nich. Přestože se o škodlivosti rtuti pro lidské zdraví ví minimálně půlstoletí, státy se k regulaci jejího využití v průmyslu zavazují až teď.

Pro Českou republiku je úmluva závazná od letošního září. Mimo jiné od roku 2020 zakazuje používat rtuť ve výrobcích. Mezi nimi jsou určité typy baterií a lamp, ale i mýdla, kosmetika, teploměry a přístroje pro měření krevního tlaku. V souladu s požadavkem úmluvy tlumit používání rtuti v zubních plombách Evropská unie výrazně omezí i používání zubního amalgámu pro děti a těhotné a kojící ženy.

×