Spolana Neratovice nesmí po roce 2014 používat k výrobě chloru. Rozhodl o tom, i díky připomínkám sdružení Arnika, středočeský krajský úřad, který odmítl žádost chemičky o oddálení termínu pro modernizaci výrobní linky. Zastaralou technologii chtěla Spolana používat až do roku 2020, což by způsobilo další ohrožení životní prostředí i zdraví lidí emisemi nebezpečného těžkého kovu. Už loni se mluvčí Spolany vyjádřil, že budou rozhodnutí úřadu respektovat.

„Rozhodnutí krajského úřadu vítáme a budeme bedlivě sledovat, zda Spolana dodrží slova svého mluvčího a bude verdikt úřadu respektovat. O tom, že musí přejít na novou technologii, ví Spolana už od roku 2007, ale pořád se modernizaci vyhýbá. Vymlouvá se na ekonomické problémy, ale do ekologizace zastaralé a neefektivní linky investovala přes devadesát milionů. Tyto peníze by lépe posloužily k přechodu na membránovou technologii,“ shrnul situaci předseda sdružení Arnika Jindřich Petrlík.

Připomněl také, že z dlouhodobého hlediska vychází membránová technologie jako hospodárnější, neboť není tak energeticky náročná. Modernější technologie navíc ulehčí životnímu prostředí o další zátěž - nebezpečné dioxiny. „Dioxiny vznikají při vypražování odpadů z výroby chloru se rtutí. Prokázaly to analýzy, k nimž jsme Spolanu přiměli. Kdyby se rtuť nepoužívala, nebylo by nutné ji z odpadů získávat zpět,“ vysvětlil Petrlík. Arnika proto prosazovala, aby měla Spolana i nadále povinnost sledovat dioxiny v odpadech. U jednoho druhu odpadů, ve kterém byla koncentrace dioxinů nejvyšší se to podařilo prosadit, u ostatních byla Spolana této povinnosti zbavena.

„V okolí Spolany, především pak v rybách z Labe, se opakovaně objevují vysoké koncentrace rtuti. Potvrdila to i celosvětová studie, která vznikla na základě měření rtuti v rybách ve spolupráci mezi americkou laboratoří Biodivesity Research Institute a mezinárodní sítí IPEN. Kontaminovaná je dokonce i kůra stromů. A studie, kterou si nechala zpracovat samotná Spolana, ukazuje, že měrné emise rtuti jak do vody, tak do ovzduší za poslední roky rostly,“ uvedl na adresu vlivu výroby chloru v chemičce na okolní prostředí Petrlík.

Problematice neratovické chemičky, jež je největší továrnou u nás vyrábějící louh, chlor a produkty z něj, se Arnika věnuje dlouhodobě v rámci svého programu Toxické látky a odpady. Spolana Neratovice často figuruje v žebříčcích největších znečišťovatelů, které odborníci z Arniky zpracovávají na základě dat z Integrovaného registru znečišťování. Důvodem bývají právě i emise rtuti vypouštěné do ovzduší, do povrchových vod a předávané dál v odpadech.

Integrované povolení vydal Spolaně Krajský úřad Středočeského kraje v roce 2007. Podle tehdejšího rozhodnutí má chemička ukončit provoz amalgámové technologie, kterou používá k výrobě chloru, do konce roku 2014. Další chemička používající rtuť v České republice, Spolchemie v Ústí nad Labem, má zahájit výstavbu náhrady za amalgámovou elektrolýzu v dohledné době. Termín má do konce roku 2015.