Spolana patří k nejvýznamnějším chemickým společnostem v českém průmyslu. Je největší továrnou u nás, která vyrábí louh, chlor a produkty z něj.

Krajský úřad Středočeského kraje vydal Spolaně v roce 2007 integrované povolení, podle kterého má chemička ukončit provoz amalgámové technologie, používáné při výrobě chloru s pomocí rtuti, do konce roku 2014. Arnika usilovala o konečný termín v roce 2010, což se jí ale nepodařilo prosadit. Uspěla však v tom, že do podmínek prosadila přesný harmonogram kroků k ukončení provozu amalgámové elektrolýzy.

Rtuť, kterou Spolana používá pro výrobu chloru, je nebezpečná pro zdraví a životní prostředí. Chemička měla předložit studii náhrady rtuti za bezpečnější technologii pro posouzení vlivů na životní prostředí, ale požádala o odklad tohoto termínu o tři měsíce.  

„Změnou povolení by byl narušen harmonogram, který je pevnou součástí povolení. Spolana navíc nedodržela podmínku, podle níž měla Arniku jako účastníka řízení informovat. Spolana oznámení dosud nepředložila a nedodržuje tak platné integrované povolení, což by mělo vést k sankcím ze strany České inspekce životního prostředí,“ vysvětlila postup Arniky její mluvčí Zora Kasiková.

Sdružení navíc požaduje další zpřísnění podmínek pro nakládání s odpady v chemičce. Podle měření dioxinů v odpadech je koncentrace některých nebezpečných látek na úrovni, kdy není možné odpad ukládat na skládce nebezpečných odpadů bez speciálního zajištění.

 „Žádáme proto, aby byly do integrovaného povolení zahrnuty i podmínky pro nakládání s uvedeným odpadem, a současně požadujeme, aby Spolana na projednání  změny integrovaného  povolení  předložila  výsledek měření plynných emisí dioxinů z úpravy odpadů z výroby chloru za pomocí rtuti, a to včetně roční bilance úniků těchto látek,“ zdůraznil Jindřich Petrlík ze Sdružení Arnika.

Sdružení Arnika se věnuje problematice neratovické chemičky v rámci svého programu Toxické látky a odpady. Arnika zpracovává žebříčky z dat Integrovaného registru znečišťování, ve kterých Spolana Neratovice často figuruje kvůli emisím rtuti, které unikají do ovzduší a do povrchových vod.

Neratovice leží na řece Labi dvacet pět kilometrů severně od Prahy. Areál chemičky se rozkládá na ploše 260 hektarů. Podle analýzy Arniky je přítomná rtuť v tělech ryb z Labe v obci Obříství, která se nachází pod Spolanou Neratovice.

„Oddalování náhrady technologie používající rtuť má za následek jen další zhoršování životního prostředí v blízkém i vzdálenějším okolí chemičky, neboť rtuť patří mezi látky, jež se v přírodě i v tělech živých organismů kumulují. Musíme mít na paměti, že na konci potravního řetězce je člověk,“ podotkl Petrlík.