Tlak veřejnosti nutí firmy snižovat emise. Přesto by mohla být situace lepší
Vratislav DostálDlouhodobý tlak místních obyvatel a fungující Integrovaný registr znečišťování začínají nést podle sdružení Arnika výsledky. V řadě ukazatelů totiž podniky v loňském roce vypustily do životního prostředí méně škodlivin než v roce předcházejícím.
Řada ukazatelů ukazuje, že tuzemské podniky vypustily do životního prostředí v loňském roce méně škodlivin než v roce předcházejícím. Informuje o tom sdružení Arnika. Dodává ale, že to neznamená, že není co zlepšovat. Například valašskomeziříčská DEZA opustila první příčku v emisích rakovinotvorných látek, což experti z Arniky považují za pozitivní důsledek vyhlašování žebříčků největších znečišťovatelů.
Přesto ale společně s ArcelorMittalem Ostrava, Spolanou Neratovice, Třineckými železárnami anebo Synthosem v Kralupech nad Vltavou zůstává mezi největšími znečišťovateli u nás. Naopak jako problém vnímají nevládní organizace umístění elektráren na čele emitentů nebezpečné rtuti. Prozrazují to žebříčky, které z čerstvě zveřejněných dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ) za rok 2012 zpracovali odborníci ze sdružení Arnika.
V roce 2012 nahlašovalo úniky a přenosy nebezpečných látek celkem 1610 podniků (počet meziročně poklesl o sedm) a počet látek zůstal stejný — v letech 2011 i 2012 firmy nahlašovaly některou z devětapadesáti látek. Data do IRZ jako veřejně přístupné databáze hlásí jednotlivé provozy. Arnika na základě těchto údajů připravuje žebříčky dle skupin látek, jež jsou nebezpečné pro lidské zdraví a životní prostředí.
„Přestože dle emisí oxidu uhličitého nedošlo meziročně k významnému poklesu výroby, snížily některé podniky emise nebezpečných látek. Po dlouhodobém tlaku místních lidí nainstalovala DEZA ve Valašském Meziříčí novou jednotku, která zabraňuje únikům nebezpečného naftalenu. Bohužel ale z chemičky stále uniká významné množství rakovinotvorného benzenu a fabrika tak stále má co zlepšovat,“ uvedl vedoucí programu Toxické látky a odpady Jindřich Petrlík z Arniky.
Zdůrazňuje ale, že pozitivní všechny výsledky rozhodně nejsou. „Právě v době, kdy v japonském Kumamatu jednají světoví zástupci o nové Úmluvě o omezení rtuti, dozvídáme se z českých žebříčků, že elektrárny v Chvaleticích, Počeradech, Mělníce a Prunéřově vypustily za minulý rok v součtu celou tunu tohoto těžkého kovu do ovzduší,“ vysvětlil Petrlík.
V osmnácti aktuálních tabulkách dominují tradičně znečišťovatelé zejména z krajů Moravskoslezského, Ústeckého a Středočeského. Středočeský kraj se významně podílí na množství ohlášených emisí karcinogenních a potenciálně karcinogenních látek a to téměř třiceti procenty.
„Poté co DEZA Valašské Meziříčí snížila emise naftalenu, produkují středočeské podniky třikrát více těchto látek než jiné kraje s chemickou výrobou. Hlavní podíl na tom mají Spolana Neratovice a Synthos Kralupy, které se na celorepublikových emisích této skupiny látek podle registru podílejí téměř dvaceti procenty,“ komentuje změnu tiskový mluvčí Arniky Vratislav Vozník.
V kategorii rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek (skupina 1 a 2 dle Agentury pro výzkum rakoviny IARC) patří první místo Spolaně Neratovice. Druhé patří kvůli čtyřiceti procentnímu zvýšení emisí styrenu kralupskému Synthesu, který vyrábí polystyren pro zateplování budov. Třetí místo obsadila laminátovna Peter-GFK, provozovna Kocbeře. Z žebříčku deseti největších znečišťovatelů vypadla DEZA Valašské Meziříčí, na konci předloňského roku podnik totiž instaloval technologii na odstraňování emisí naftalenu.
Kvůli velkému snížení emisí formaldehydu v Kronospanu OSB z Jihlavy se však DEZA Valašské Meziříčí dostala na první místo v emisích pro člověka karcinogenních látek. Emise karcinogenního benzenu DEZA nesnížila, nýbrž naopak mírně zvýšila. Na druhém až čtvrtém místě figurují výrobci dřevotřísky kvůli emisím formaldehydu. Formaldehyd se uvolňuje při sušení dřeva, současně jde o úniky z použitých lepidel. Z „toptenu“ vypadla firma Dukol Ostrava, v IRZ nefiguruje, podle sdělení firmy však údaje nahlašovala.
DEZA Valašské Meziříčí figuruje také na prvním místě pro látky reprotoxické. Opět kvůli emisím benzenu. Na druhém místě skončil ArcelorMittal Ostrava a to i přesto, že emise těchto látek téměř o 600 kg snížil. Na třetím místě skončily Třinecké železárny.
K větším změnám došlo v žebříčcích největší původců rtuti. Po loňském skokovém zvýšení emisí rtuti v čističce odpadních vod v Neštěmicích provozované Severočeskými vodárnami a kanalizacemi, letos její emise výrazně klesly (ze 797 na 84 kg/rok). K nárůstu ohlášeného množství rtuti došlo u odpadů. Nárůst podle Arniky souvisí s odstraňováním staré ekologické zátěže ve Spolaně Neratovice a nárůstu recyklace odpadů se rtutí (Recyklace Ekovuk, Safina). Více než o tři tuny rtuti navíc nahlásila v odpadech elektrárna Třebovice.
Nejvíce skleníkových plynů v České republice opět vypustily v roce 2011elektrárny Prunéřov následované další elektrárnou ČEZu v Počeradech. Stejně jako v předchozím ohlašovacím roce i pro ten loňský platí, že se mezi šesti největšími průmyslovými zdroji emisí plynů působících kyselé deště nachází pět provozů z Ústeckého kraje.
Letošní údaje v IRZ potvrdily pokles emisí prachu (PM10) u hutí v Moravskoslezském kraji. U ArceloruMittal i Třineckých železáren došlo k poklesu emisí o pětašedesát tun. Přesto stále figurují na druhém a třetím místě. Celkově pak emise prachu v České republice poklesly o 390 tun.