Odcházející Poslanecká sněmovna byla pro zdravé životní prostředí vůbec nejhorší sestavou od roku 1994, kdy asociace nevládních organizací Zelený kruh začala hlasování analyzovat. Předčasné volby přitom zastihly podle ekologů většinu politických stran nepřipravenou.

„Některé z volebních programů nabízejí vyhlídky na zlepšení pro krajinu, klima, zvířata, ale i prostředí ve městech a zdraví každého z nás. Naprostá většina návrhů v programech však zůstává zahalená do nekonkrétních formulací, které si je možné vyložit na obě strany — a v důsledku je tedy ani nedodržet,“ uvedl Zelený kruh v tiskovém prohlášení.

„Vzhledem k naléhavosti problémů se znečištěným ovzduším, ubývající půdou, plýtváním surovinami či častějšími přívalovými dešti a povodněmi, nepovažuje asociace nevládních organizací Zelený kruh takovouto vyhýbavost v závazcích a slibech politiků za přijatelnou.“ zdůraznil Daniel Vondrouš z asociace Zelený kruh.

Podle Jana Skalíka mají přitom voliči právo dozvědět se, co konkrétního strana, která se uchází o jejich hlasy, navrhuje. „A mají právo to po ní následně vyžadovat,“ dodal Skalík ze Zeleného kruhu. Ekologické organizace sdružené v Zeleném kruhu proto zveřejnily výčet vážných problémů, jejichž urychlené řešení by mělo významný pozitivní dopad na kvalitu životního prostředí i života obyvatel ČR.

Nejpodstatnějším požadavkem Zeleného kruhu je to, aby jaderná ani uhelná energetika nedostávala veřejnou podporu ani ze státní pokladny ani z účtů spotřebitelů. Stávající podpora spalování uhlí či odpadků a nepřímá podpora jaderných elektráren v podobě nedostatečného pojištění pro případ jaderné škody by měla být podle ekologů zrušena.

Dalším z jejich požadavků je, aby nové evropské fondy podporovaly snižování spotřeby energie v obytných a veřejných budovách alespoň deseti miliardami korun ročně. Úspora energie by měla být podmínkou u všech relevantních projektů.

Ekologové zároveň požadují, aby bylo sníženo množství toxických zplodin a prachu v ovzduší, a to alespoň na úroveň zákonných limitů. Za tímto účelem by měly být navýšeny poplatky pro průmyslové znečišťovatele za vypouštění zdraví ohrožujících zplodin na takovou úroveň, která podle expertů skutečně motivuje podniky k modernizaci.

Dalším z bodů je zachování územních limitů pro těžbu uhlí v České republice, podle ekologů by mělo být garantováno zákonem, zároveň nemá být umožněno vyvlastňování domovů, veřejných budov a pozemků kvůli jakékoliv těžbě. Ekologové také požadují přijetí nového zákona, který stanoví závazné tempo, jakým česká ekonomika bude snižovat závislost na fosilních palivech — ropě, zemním plynu a uhlí.

V neposlední řadě chtějí, aby zákony byly upraveny způsobem, který by lidem umožňoval zapojit se také do rozhodování o stanovení limitů hluku či prachu ve svém okolí, aby umístění hlubinného úložiště jaderného odpadu nebylo možné bez souhlasu dotčených obcí, a aby každý měl při porušení svých práv možnost účinně se dovolat nápravy. Česká republika v tomto nenaplňuje své závazky formulované v Aarhuské úmluvě a Směrnici EIA.