Když se lidem dá židle a pár korun navíc
Jan GruberŘetězec Lidl, Amazon, Pražský dopravní i městská policie lákají na vyšší platy. Ministerstva se jejich nabídkám ani zdaleka neblíží.
Když člověk po studiu na vysoké škole náhodou skončí na některém ministerstvu, může si o platu řidiče autobusu nebo tramvaje nechat leda zdát. Po vykonání několika zkoušek jej obvykle čeká nástupní plat, který je zhruba o patnáct tisíc nižší, než je pražský průměr. Řidič tramvaje i úředník ale mají rodiny, platí nájmy a jezdí na dovolenou, když to jde.
Nelze se proto divit, že ministerstva trpí velkou obměnou zaměstnanců. Nikdo tam dlouho nevydrží a státní správa pustne a chřadne. České úřady totiž obvykle nabízejí pouze jeden způsob, jak si platově polepšit. Stoupat od referenta, přes vedoucího oddělení až po ředitele odboru či náměstka. Jenže ne každý může být vedoucí. Rezorty nejsou Československou lidovou armádou v nejlepších letech, kdy byl každý druhý voják alespoň majorem.
A to máme centralizovaný stát s převahou úředníků v Praze, kde je jedna z nejnižších nezaměstnaností a nejvyšších průměrných mezd v Evropě.
Velmi vítám tento text od úředníka, byť i bývalého. Zastat se úředníků je u nás stejná výstřednost jako zastat se pedofilů. Musím říct , že z posledních asi deset let mám s úředníky jen ty nejlepší zkušenosti. V srovnání s tím: u lékařů u mě převažují dobré zkušenosti, ale špatné jsem také měl. Profesní skupinou, se kterou mám zkušenosti nejhorší, jsou truhláři.