Obtížná, dlouhá a plná potenciálních zvratů budou dle odhadů agenturních komentátorů jednání o nové podobě Dohody o severoamerické zóně volné obchodu (NAFTA) platící od Clintonovy éry na počátku 90. let — rozhovory mezi USA, Kanadou a Mexikem, které začaly minulý týden z  popudu nové administrativy ve Washingtonu.

Americký prezident Donald Trump mluvil před volbami o NAFTA jako o „nejhorší smlouvě v historii země“ a „naprosté katastrofě“, kvůli níž utíká průmysl do Mexika, a kterou „zřejmě vypoví“. Později sliboval už pouze její renegociaci, tedy znovu-vyjednání klíčových parametrů dohody tak, „aby se zastavilo vyhánění výrobců do zahraničí“.

Právě tato jednání se nyní rozbíhají. Podle znaleckých komentářů ovšem nemusí dopadnout vůbec tak, jak si Trump přeje. Jednak zde budou proti pozicím Washingtonu stát  nadnárodní společnosti a průmyslníci v Mexiku, jimž současný model vyhovuje, a jednak zde chtějí prosadit svoje i další participující vlády: kanadská a mexická.

Zvláště kanadská vláda přitom vstoupila do rozhovorů minulý týden s pozicí, které jde přímo proti Trupovým představám — chce, aby se z NAFTA stala „pokrokářská dohoda“: aby její část pojednávala nově o ochraně klimatu, právech původních obyvatel a ženských právech a také aby se rozšířila ochrana pracujících adekvátně dnešnímu věku.

„V Severní Americe žije mnoho lidí, kteří nemají z prosperity našich zemí prospěch. Naopak pociťují dopady zvyšujících se rozdílů mezi procentem nejbohatších a ostatními. Pokud nebudeme konat, naši občané ztratí víru v myšlenky otevřené společnosti,“ vysvětlovala minulý týden na tematické přednášce na Ottawské univerzitě Chrystia Freelandová, kanadská ministryně zahraničí.

Spojené státy vyvážejí dnes do Kanady více zboží než do Mexika, EU i celé Asie. Kanadské firmy přitom nakoupí ročně ve Spojených státech více zboží než v Číně, Japonsku a Velké Británii dohromady. I z těchto důvodů ustoupil Bilý dům dle prvních komentářů z původní ostrosti výpadů proti smlouvě a například Trumpův viceprezident Mike Pence slíbil už vyjednat dohodu, která bude výhodná pro všechny tři strany — doslova „založená na principu win-win-win“.

Spor o arbitráže

Za největší z dosud deklarovaných konkrétních sporů mezi USA a Kanadou ohledně nové NAFTA označují pozorovatelé střet ve věci nové podoby Mechanismu na urovnávání sporů, a zvláště komise, která posuzuje v rámci mechanismu legálnost státních dotací pro firmy či obvinění z dumpingu. Dnes jsou rozhodnutí této komise závazná, přičemž USA chtějí panel úplně zrušit. Kanada naopak trvá na jeho zachování.

Podle komentáře kanadské ministryně Freelandové stojí za snahou o odstranění příslušné kapitoly NAFTA fakt, že Spojené státy většinu dosavadních sporů prohrály a musely platit sankce. „Je naším výsostným zájmem zachovat opatření zajišťující, že dumping či vyrovnávání cel jsou uplatňovány pouze ve férových případech,“ uvedla Freelandová v Otawě.

Znalci připomínají, že Kanada tlačila při prvním vyjednávání NAFTA na stávající podobu mechanismu s takovou vehemencí, že shála i k přechodnému odvolání svého hlavního vyjednavače, a tím celé rozhovory na čas paralyzovala. Hlavním důvodem byla — a i dnes je — obava, že bez nadstátního mechanismu by řešily většinu sporů americké soudy, které by nadržovaly americkým firmám.