Ilona Švihlíková ve své poslední knize potvrdila pověst nekorektní glosátorky politického dění. Stejně jako v jejích předchozích dílech, i v Řecké tragédii se autorka spolu s řeckým historikem a filologem Konstantinem Tsivosem ostře opírá do stále ještě dominující neoliberální ideologie a dokládá, že ekonomické recepty, které nabízí, nebývají funkčním řešením.

↗

Kniha je zajímavá coby učebnice novodobé historie, chybí v ní však hlubší zamyšlení nad ekonomicko-politickými alternativami. Repro DR

Publikace poměrně podrobně popisuje řecké dějiny, a to zejména prizmatem politické ekonomie. Ukazuje, že zadlužení Řecka je záležitost mnohem komplikovanější, než jak vypadá v podání pravicových novinářů, a současná neokoloniální nadvláda EU, ECB a MMF je vlastně parafrází hesla „dříve tanky, dneska banky“ v praxi. Tragédii pak dle Švihlíkové nezpůsobila jen světová finanční krize v roce 2008, ale i způsob, jakým se státy snažily situaci stabilizovat. Velkou chybou bylo zejména aplikovat německý ekonomický model, který je založen na zcela odlišné struktuře ekonomiky.