Každý už to ví — v České republice se daří zvyšovat platy a mzdy. Na to téma existují tisíce článků, novinových zpráv a publicistických komentářů celé řady ekonomů, kteří se často po vzoru Hospodářské komory hrozí toho, že nám kvůli zvyšování mezd padne ekonomika.

I přes noční můry Vladimíra Dlouhého a spol. ale pořád žijeme v zemi, kde jsou náklady práce jedny z nejnižších v rámci zemí Evropské unie. Hůře na tom jsou jen některé balkánské a pobaltské státy. Přinejmenším pro ty největší firmy u nás znamená rychlé zvyšování mezd „pouze“ to, že pár miliard neodejde do lákavých turistických destinací s nízkými daněmi uprostřed Karibiku. A těm menším, kterým zvyšování může dělat čáru přes rozpočet, zatím Ministerstvo financí není ochotno pomáhat.

Zůstaňme ale pozitivní! Po osmadvaceti letech se konečně bavíme o tom, že hospodářství založené na levné práci není udržitelné. Už se dokonce chytají i politické strany, které byly schopné brutálním způsobem podvazovat hospodářský růst utahováním opasků prakticky v jakékoli oblasti. Paradoxní navíc je, jakým obskurním a rozpočtově nezodpovědným způsobem toho chtějí docílit.