O politických výsledcích vládnutí současné koalice se jistě bude ještě diskutovat. Kulturní výsledky se ale pomalu rýsují. Otřepané a prázdné heslo „Co Čech, to muzikant“ bylo nahrazeno na první pohled poněkud překvapivým „Co Čech, to bouchačka“. No co, bouchačka je také zvuk, řeklo by se po švejkovsku. Do bouchačky se kupují náboje, kdežto do kytar jen občas struny, takže změna má příznivý ekonomický vliv.

Renesance národního socialismu

Národní socialismus se znovu ukázal jako typ politiky, který je zdejšímu společenství vlastní. Jeho kultura hledala, kam by se vrazila, a našla si bouchačky. Pak si našla soubor reakcí, které odmítají cizince, uprchlíky a další zvenku. Obojí je naprosto obdivuhodný výkon u společenství, které vojenskou historii psalo naposledy za husitství a v oblasti prchání zdejší společenství svět obdařilo dvěma vlnami politického exilu po roce 1948 a 1968. V počtu asi čtyř set tisíc lidí.

A to mluvíme jen o těch, se kterými se v národním vyprávění počítá. Jsou tu ještě tři miliony lidí vyhozených odsud po válce. Kdyby je přijímala méně schopná země, žili by dosud v uprchlických táborech. Sečteno a podtrženo, národní socialismus se zatím projevil jako výrazná síla, avšak dále hledá, kde by našel pořádné uplatnění. Když tu takovou věc máme, bylo by nanejvýš potřebné a prospěšné, kdyby zlepšila kvalitu domácí gastronomie.

↗

Politici nás podvedli, aby odvedli pozornost od toho, co je důležité, ale stálo by to nás všechny víc práce. Kdyby se pokuta, která hrozí za nepřijetí uprchlíků, vrazila do knedlíkové osvěty, kde bychom už mohli dnes být? Repro DR

Národní pokrmy v národní kvalitě

Oblast gastronomie má základní předpoklad k tomu, aby se do ní mohl zdejší národní socialismus vrazit. V oblasti čistoty pivních trubek už národní socialismus zasel první sémě. Když má hostinský špinavé trubky, je svým způsobem již nyní zrádcem národní věci praktikované pro všechny. Hnusné pivo, nakyslé ze špinavých trubek, neplatí jen jako provozní šlendrián, ale jako kulturní přečin, prohřešek nebo zločin, podle toho, jestli v dané lokalitě mají kromě piva ještě něco dalšího. Je tedy na čem stavět.

Mizerný knedlík bohužel ve stejném lokále projde bez povšimnutí. A to se zásluhou národního socialismu musí změnit! Kvalitní česká kuchyně se musí stát dostupnou i kulturně vymahatelnou záležitostí. Je to otázka politická, s mnohem větším obecným dopadem, než jsou bouchačky nebo uprchlíci. O pár chudáků, kteří by se stejně zdejchli do Němec, protože se u nás nedá žít, bychom zakopli občas. Jak často ale zakopneme o špatný knedlík? Jak často potkáte s bouchačkou teroristu ve srovnání s ošizenou omáčkou s přísadami z kdovíjakého zahraničního pytlíku?

Dosavadní projevy národního socialismu můžeme směle označit za vypočítavý populismus. Politici nás podvedli, aby odvedli pozornost od toho, co je důležité, ale stálo by to nás všechny víc práce. Kdyby se pokuta, která hrozí za nepřijetí uprchlíků, vrazila do knedlíkové osvěty, kde bychom už mohli dnes být?

Hlavní správa knedlíkového dohledu

Zdejší společenství má zkušenost s kontrolou i vhodnými tresty. Tyto věci podvědomě vyžaduje a je ochotné spolupracovat. Kontrolní orgán pro národní pokrmy v národní kvalitě by byl přijat s pochopením. Každý přeje hostinskému, aby se hádal s revizory o tom, zda je smetana ve svíčkové dost tučná.

Nový úřad by mohl začít určením národních pokrmů, u kterých bude v duchu národního socialismu vyžadována dostupnost, kvalita a provozní hrdost při jejich servírování. Když v sousedních nacionalisticky formovaných slovanských zemích s nerakouskou gastronomickou tradicí dostanete mizený bigoš nebo mizerné halušky, také si můžete dovolit zvolání: „A to jsi Polák?! A to jsi Slovák?!“ Když zvoláte vhodně, dostanete panáka odškodného. Reakce může být různá, ale odezva nastane vždycky.

A to by mělo být cílem naší budoucí Hlavní správy knedlíkového dohledu, ať se bude jmenovat jakkoli. U nás totiž reakce nenastane. V Polsku nebo na Slovensku je nacionalismus živý, u nás je třeba ho pomocí národně socialistických strategií vhodně vypěstovat. Toto volební období přineslo slibné začátky v oblasti národního socialismu, kde je nacionalismus jednou ze složek. Bohužel však zamířily zmateným směrem.

Směr a cíl

Směr jsme vytyčili, cíl je jasný. Vepřo knedlo, guláš, svíčková, smažený sýr, utopenec a spousta dalších našich dobrot v dostupné kvalitě za slušnou cenu.

A nyní už vystupme z narativu chvály národního socialismu, který tu úřaduje vždy, když je zdejší společenství ve stavu bezradnosti. Příklad s gastronomií měl mírně nastavit zrcadlo absurdním dějům, které se tu bez většího povšimnutí odehrávají. Národní socialismus je svinstvo, které se rozlézá napříč našimi politickými stranami a hrůzně řaduje v postkomunistickém bloku. A když má udělat něco rozumného, ani tu svíčkovou nezlepší.