Jen si to představte. Temný les, děsivé kvílení, co chvíli nevíte, kdy na vás bafne nějaké příšera, nebo spadne kostlivec. Cesta sociálních demokratů, jejich čerstvého lídra Lubomíra Zaorálka a jím neseného košíčku laskomin k volbám věru není pro slabé povahy.

První předpoklad úspěchu je dělat věci jinak — voličsky atraktivněji — než dosud. „Udělali jsme obrovské marketingové chyby,“ přiznala se v pondělních Hospodářských novinách místopředsedkyně ČSSD Michaela Marksová. A aby nikdo nezůstal na pochybách, že v tom oranžoví vynikají, jala se veřejně zpochybňovat odvolání Andreje Babiše z vlády, spolupráci nejužšího stranického vedení i vztahy mezi stranickými ministry (na příkladu sporu jí vedeného resortu práce a sociálních věcí s ministerstvem zdravotnictví Miloslava Ludvíka).

Žádná jiná zdejší partaj není tak otevřená ve ventilování pocitů svých vlivných členů. Preference tomu odpovídají.

Veselo na vícero frontách

Nejpovedenější je zápal straníků v některých regionech. Co jen sil investují do svého úsilí na jihu Čech, na severu Moravy nebo v Praze. Jen je škoda, že se sněmovním kláním má pramálo společného. V Jihočeském kraji se trousí lidé z kandidátní listiny, aby demonstrovali svoji oddanost Jiřímu Zimolovi. V Ostravě reptají nad přeregistrací, přitom nebýt netečnosti členské základny, nedostanou se nahoru ani Adam Rykala, ani Miroslav Novák, oba symbolizující dvě strany jedné cinknuté mince.