Do chodu komunitní zahrady se zapojí lidé s těžkou minulostí
Petra DvořákováNedaleko Palmovky se budou díky komunitní zahrádce setkávat lidé s těžkou minulostí s místními občany. Bok po boku budou moci pěstovat na pronajatých záhoncích libovolné plodiny nebo plést houpací sítě.
Komunitních zahrad v Praze přibývá. Naposledy se nová komunitní zahrádka otevřela v úterý 27. června na Praze 8 nedaleko Palmovky. Za komunitním centrem a zahradou Kotlaska stojí Rubikon centrum, které pomáhá lidem s těžkou minulostí najít zaměstnání. Kotlaska tak bude nejenom rozvíjet místní komunitu, sousedské vztahy a místní zemědělství, ale zapojí do svého chodu i bývalé trestance. Ti se zde budou setkávat s ostatními sousedy, což pomůže propuštěné vězně zapojovat do běžného života. Projekt financují Evropské fondy v rámci Operačního programu Praha — pól růstu České republiky.
Organizátoři díky projektu navíc oživili prostor, který zel dlouhou dobu prázdnotou. Pozemek neziskové organizaci pronajala Praha 8, jednopatrový objekt poskytl Magistrát hlavního města Prahy. S úpravou a údržbou centra a zahrady mají pomoct právě klienti Rubikon centra. Už teď je zde jeden z nich zaměstnán. „V neposlední řadě se pak mohou tito lidé zapojovat i do volnočasových aktivit pro veřejnost, které budou na Kotlasce probíhat. To je pro ně přirozená cesta, jak navazovat nové a zdravé sociální kontakty, pohybovat se v prostředí, které jim umožní nový start,“ vysvětluje pro Deník Referendum koordinátorka projektu Klára Jírová. Upozornila také na únorový průzkum společnosti LMC, podle níž více než polovina dotázaných firem osoby se záznamem v trestním rejstříku nezaměstnává. „Jak prohlásil jeden z našich klientů: Druhý trest začíná, když vyjdete ven a nikdo vám nedá práci,“ dodala Jírová.
Kavárny v maringotce i oblečení pro bezdomovce
O půlhektarový pozemek bude pečovat vyškolená zahradnice, na pronajatých záhoncích budou moci lidé pěstovat plodiny podle svého výběru. Organizátoři prosí zahradníky o dar pět set nebo tisíc korun, k dispozici získají kromě zázemí centra i společné nářadí či vodu. Prostor je uzpůsoben i pobytu s dětmi, pro ty koordinátoři projektu stejně jako pro dospělé připravují volnočasové aktivity. V den otevření se zájemci mohli naučit vyrábět květinové parfémy, o den později se na Kotlasce pletly houpací sítě. Rubikon centrum na přípravě otevírací akce spolupracovalo i s Kuchařkami bez domova, které pro účastníky připravily občerstvení. Veřejnosti bude zahrádka přístupná mezi jednou a šestou hodinou odpoledne na adrese Na Kotlasce I/95.
Před dvěma týdny vzniklo multigenerační hřiště s komunitní zahrádkou i v areálu krčské Diakonie Českobratrské církve evangelické, vloni v létě projekt komunitní zahrádky oživil Nusle či Podolí. V Troji vznikla sloučením pozemků zaniklé zahrádkářské kolonie Kuchyňka, v Holešovicích si lidé oblíbili zahrádku s kavárnou v maringotce Prazelenina. Žižkovská zahrada Krejcárek chce do svého chodu zapojit cizince žijící na Praze 3, nedaleká komunitní zahrádka na balkóně v ulici Zelenky-Hajského zase nabízí prostřednictvím veřejné šatní skříně bezplatné ošacení lidem bez domova.
Letos v dubnu naopak bohužel ukončila svoji činnost Smetanka, jediná komunitní zahrada na Praze 2. O pozemek zahrady patřící městské části totiž projevila zájem škola, která na něm chce vybudovat nafukovací sportovní halu. Škola přitom disponuje dvěma tělocvičnami a sportovním hřištěm a nedaleko od ní stojí v Riegrových sadech zanedbaný areál Sokola.
Městské zemědělství se šíří největšími světovými metropolemi, záhonky vznikají třeba i na střechách newyorských výškových budov. Nejde jen o utužování místní komunity a sousedských vztahů. Zahrádky zároveň fungují jako prostředek posílení potravinové nezávislosti a propojení lidí s procesem vzniku potravin, jenž se v důsledku nákupů v supermarketech stává pro spotřebitele čím dál abstraktnější. Pěstování plodin na komunitních zahrádkách zpravidla bývá i ekologické.