„Skloubit pracovní a rodinný život bývá pro rodiče mnohdy náročné. Vyučování končí většinou mnohem dříve, než mohou odejít z práce a na potomky dohlédnout,“ upozorňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí v tiskové zprávě. Z Operačního programu Zaměstnanost proto vyčlení dalších tři sta milionů korun na vznik zařízení péče o děti prvního stupně základních škol, která doplní kapacitu školních družin. Podle ministerstva školství pak podpoří vznik dalších školních družin plánovaná reforma financování regionálního školství.

„Na mnoha školách družiny fungují v režimu, který se liší od pracovní doby většiny rodičů, dítě je třeba vyzvednout často již brzy odpoledne. Školní kluby, kde se o dítě postarají, by měly rodičům situaci ulehčit,“ uvedla ministryně práce Michaela Marksová. Z tří set milionů připadne třicet pět milionů žadatelům z Prahy, na zbytek republiky vyčlenilo ministerstvo dvě stě šedesát pět milionů. Žádosti mohou zájemci předkládat do konce září.

O finanční podporu na uskutečnění projektů se mohou ucházet základní školy, obce, neziskové organizace a další. Pokud není žadatelem přímo škola, pak musí v projektu figurovat jako partner. Peníze lze čerpat i na zajištění doprovodu dětí na kroužky nebo na příměstské tábory v době školních prázdnin. U realizovaných projektů musejí žadatelé vykázat pouze osobní náklady, ty ostatní jim stát uhradí formou paušálu.

Zařízení péče o děti podpořil Operační programu Zaměstnanost již před dvěma lety. Tehdy si osmdesát šest projektů z celé republiky rozdělilo zhruba dvě stě milionů korun. V Praze díky tomu funguje čtrnáct projektů s kapacitou sedmi set sedmdesáti čtyř míst a v regionech sedmdesát dva projektů s kapacitou dva tisíce pět set třicet šest míst pro děti na prvním stupni základních škol.

V rámci slaďování rodinného a pracovního života ministerstvo dlouhodobě podporuje také vznik tzv. dětských skupin. Jedná se o zařízení předškolní péče o děti a v České republice jich k dnešnímu dni funguje již tři sta. Kromě dětských skupin vznikly v rámci pilotního programu i takzvané mikrojesle pro děti od šesti měsíců do čtyř let. Do projektu se přihlásilo celkem sedmdesát dva poskytovatelů. První mikrojesle otevřelo začátkem ledna rodinné centrum Kulihrášek v Pardubicích. Mikrojesle byly také podpořeny v rámci Operačního programu Zaměstnanost, a to více než sto třiceti třemi miliony korun.

Konec financování „na žáka“

„Místo ve školních družinách zůstává problémem, protože jejich kapacity povolují kraje. Boom dětí nadále trvá a první stupně základních škol jsou plné. Jsou tu ale samozřejmě velké rozdíly mezi jednotlivými regiony,“ okomentovala pro Deník Referendum redaktorka Učitelských novin Jaroslava Štefflová. Na plnou kapacitu si vloni stěžovaly například školy na Vyškovsku či Jihlavsku. Například družina Základní školy Jihlava v Kollárově ulici měla oficiální kapacitu sto osmdesát dětí, ve skutečnosti ji navštěvovalo o téměř sto dětí víc.

Školní družiny a školní kluby, které ministerstvo školství definuje jako centra zájmových aktivit pro děti z druhého stupně základní školy, mohou v současnosti čerpat podporu i z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Ministerstva školství a tělovýchovy mládeže. Kromě toho by podle ministerstva školství k rozvoji a podpoře školních družin i školních klubů měla přispět reforma financování regionálního školství. Ta má za cíl změnit financování škol zřizovaných kraji na základě počtu žáků, protože podle ministerstva školství vede k nerovnému postavení srovnatelných příjemců.

Kvůli způsobu financování „na žáka“ nemůže ministerstvo při rozdělování peněz zohlednit oborovou strukturu, procentuální zastoupení žáků v zájmovém vzdělávání nebo rozdílnou finanční náročnost podpůrných opatření pro žáky se speciálními potřebami. Reforma se dotkne nejenom mateřských, základních a středních škol a konzervatoří, ale právě i družin. Financování by mělo nově zohledňovat i počet vyučovacích hodin, výši platů pedagogů, průměrnou naplněnost tříd a procentuální podíl žáků se speciálními potřebami.