Lichva má mnoho podob

Nikola Křístek

V rámci projektu Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti byly realizovány dva výzkumy týkající se migrace a lichvy. Nikola Křístek komentuje téma lichvářů a také možnosti, jak omezit jejich vliv.

Velkou pozornost médií i běžné populace přitahují projevy a dopady sociálního vyloučení značné části české populace. Přesných dat týkajících se jeho příčin a skutečného stavu však stále není dostatek. V rámci projektu Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti proto byly realizovány dva výzkumy, které se týkají dosud nejméně probádaných témat — vnitřní migrace a lichvy či nových forem zadlužení v sociálně vyloučených lokalitách.

Výzkumy probíhaly v letech 2015 a 2016 prostřednictvím nezávislých výzkumných organizací a oba potvrdily závažnost zmíněných jevů, definovaly jejich aktuální rozsah a podobu, a přinesly i některá překvapivá zjištění. Výstupem z výzkumných zpráv je i sada doporučení pro systémová opatření, aby se projevy a dopady zadlužení postupně snižovaly.

Bydlení i oddlužení

Zadlužení patří k nejvýznamnějším spouštěčům sociálního vyloučení na úrovni jednotlivých obyvatel, jeho vysoká míra mezi příslušníky celé skupiny zakládá systémový problém, který lze jen obtížně řešit individuálním přístupem.

Výzkumná zpráva zejména nabourává obecné představy o tom, že lichva je spojena jen s vysokým úrokem u bankovního či nebankovního produktu.

Definice lichvy v trestním právu je mnohem širší a lichva tak v praxi nabývá mnoha podob. V rámci výzkumu byly tyto podoby identifikovány a zkoumány v rámci sociálně vyloučených lokalit. Mezi nejrozšířenější patří mimo půjčování peněz s vysokým úrokem či sankcemi hlavně poskytování předraženého bydlení, poskytování či zprostředkování práce načerno za neadekvátní mzdu, poskytování potravin na dluh za předražené ceny a lichva formou prostituce.

Lichva je rozšířená, ale nebývá postihována. Důvodem je zejména důkazní nouze způsobená strachem z odvety ze strany lichváře. Repro DR

V řadě případů se jedná o kombinaci těchto forem, která pak vede k velké závislosti na lichváři. V případě dlouhodobé neschopnosti plnit závazky vůči lichváři dochází často ke stěhování.

Zpráva poukazuje také na to, že ačkoli je lichva velmi rozšířená, není prakticky vůbec postihována. Každoročně je za trestný čin lichvy odsouzeno jen několik málo osob — v průměru do dvaceti. Důvodem je zejména důkazní nouze způsobená často strachem z odvety ze strany lichváře či odsouzení okolí.

Kromě výše uvedené klasické lichvy, rozšířené zejména v sociálně vyloučených lokalitách, se zpráva zaobírá i lichvu smluvní, za kterou můžeme považovat mnohé praktiky nebankovních společností, které půjčují lidem v obtížně finanční situaci za nepřiměřený úrok, poplatky a zejména využívají nepřiměřených sankcí. Za specifickou formu lichvy můžeme považovat i podvodná jednání některých zprostředkovatelů úvěrů, kteří si nechávají platit vysoké sumy za obstarání úvěru, který ale klient často nedostane.

Mezi klíčová doporučení k omezení výskytu lichvy v sociálně vyloučených lokalitách patří posílení komunitní práce Policie ČR v SVL, rozvoj spolupráce aktérů na místní úrovni, posílení dluhového poradenství, přijetí zákona o sociálním bydlení a uvolnění podmínek vstupu do oddlužení, tedy takzvaného osobního bankrotu.

Zmíněný výzkum realizoval ACCENDO — Centrum pro vědu a výzkum, z.ú.