Už před časem jsem upozorňoval na znepokojivý společenských trend, spočívající v tom, že jedni získávají profit, za něž platí druzí tím, že jsou jim ukládány nové povinnosti. Mám teď na mysli třeba ty povinné reflexní pásky chodců na silnici za tmy. A ještě je to dost drze omlouváno tím, že jde přece především o bezpečnost těch chodců. Vždyť by se to dalo interpretovat i jako zastřená výhrůžka!

A teď je to tu v bledě modrém zas! Rychlý mobilní internet prý „potřebuje frekvence užívané televizním vysíláním“, dočteme se. A že nás prý opět čeká velká výměna televizí, protože v určitém okamžiku se „staré vysílání odstřihne“. Punktum. Kdo si bude chtít po tom okamžiku pustit ještě něco více než zrnění, musí si holt pořídit nový přijímač nebo aspoň set-top box.

Ve své odborné praxi jsem občas dostával do péče malé zlodějíčky základoškolního věku. Samozřejmě mě zajímala jejich motivace, zvlášť když se krádeží dopouštěli opakovaně. Nápadně často argumentovali, hlasem, v němž byl znát údiv, proč se vůbec na takovou samozřejmost ptám, že prostě tu ukradenou věc „potřebovali“. Potřeby těch okradených jaksi nevnímali.

Chápu, je to drsné přirovnání. A nespravedlivé. Vždyť mobilní operátoři si ty frekvence poctivě vydraží, tedy zaplatí. Podle citovaného článku si erár přitom přijde odhadem skoro na pět miliard. A taky diváci si prý polepší, k tomu nepřebernému množství současných TV kanálů prý dostanou další a ještě navíc obraz ve větším rozlišení.

No nevím. Teď mluvím jen za sebe, ale já nevyužiju ani ty současné. I kdybych chtěl, není to fyzicky možné, to by den nesměl mít jen čtyřiadvacet hodin. A co se týče toho rozlišení, pochybuji, zda těkavá pozornost dnešního diváka vůbec bude schopna rozdíl zaznamenat. Zvlášť, když to rozlišení je už teď velmi slušné.

A kvůli tomu více než pofidernímu zlepšení se mám zbavovat televizoru, který je poměrně nový a který funguje k mé naprosté spokojenosti? Ne že bych na nový neměl, na rozdíl od mnohých chudších, kteří si i na nákup televizoru často berou půjčky a stávají se kořistí nejrůznějších lichvářů. Ale proč já mám platit za to, aby si někdo jiný polepšil? Ptal se mě snad na dovolení? Nehledě na to, jak rychle jsme se od korunových částek za reflexní pásky posunuli k tisícům za televizory či přinejmenším ke stovkám za set-top boxy.

„Kdo poroučí, ten platí“, platilo odedávna. A nejen v hospodě. Jestli tedy mobilní operátoři mocí mermo chtějí současné televizní frekvence, na nichž určitě neprodělají (proč by je jinak chtěli), ať poctivě zaplatí také, když ne výměnu televizorů, tak aspoň ty set-top boxy. Přinejmenším těm nejchudším.