Stávka žen: MDŽ není svátek květin, ale boje za ženská práva

Johanna Nejedlová

Na Mezinárodní den žen se v Praze chystá happening připomínající nerovné postavení žen a mužů. Organizátorky chtějí vyzdvihnout ženskou solidaritu, hlásí se i k mezinárodni stávce žen.

Květiny a podnikové večírky jsou pro řadu lidí nedílně spojeny s představou Mezinárodního dne žen. Happening ZaStávka připravený na 8. března má připomenout, že jde o svátek ženské solidarity a boje za spravedlivější svět. Svátek vznikl na památku demonstrace švadlen v New Yorku v roce 1908 a v mezinárodním sociálně demokratickém hnutí je od té doby slaven nepřetržitě.

Podle organizátorek středeční akce je ale nutné mluvit o nových výzvách pro ženské hnutí. Poostavení žen ve společnosti je totiž v mnohých ohledech stále tristní. Petra Jelínková ze skupiny Ženy 8. března připomíná konkrétní statistiky o postavení českých žen: „Ženy pracují na nižších postech, jejich platy jsou o více než dvacet dva procent nižší než platy mužů.”

Setkání s názvem ZaStávka — Den ženské solidarity proběhne na náměstí Míru v Praze ve středu 8. března od 15 hodin. Akci pořádá desítka feministických uskupení a koná se v rámci mezinárodní akce Global Women’s Strike.

Kromě sociálního rozměru chudoby žen chtějí organizátorky upozornit i na stereotypní vnímání žen. „Je alarmující,“ dává příklad Petra Jelínková, „že si dvě třetiny obyvatel České republiky myslí, že za znásilnění nese zodpovědnost žena, např. pokud na sobě měla krátkou sukni nebo šla sama v noci parkem.“ Ženy jsou podle ní navíc každodenně terčem sexismu ve veřejném prostoru, v reklamách, ale i v prohlášeních nejvyšších politických představitelů.

Zúčastněné chtějí v den během happeningu také s hrdostí připomenout předchůdkyně bojující za ženská práva. „Aktivní feministický přístup nyní stejně jako v minulosti požaduje, aby byla ve společnosti zrovnoprávněna mužská a ženská sexualita, mluvilo se o antikoncepci, potratech nebo právu na vlastní tělo a tělesnou autonomii,” připomíná Hana Blažková z uskupení RFK — feministické křesťanky. A dodává: „Musíme i dnes mluvit o tom, jak jsou lidé stigmatizováni na základě genderu, barvy kůže, třídy nebo vyznání.”

„Když se ohlédneme zpět na švadleny z roku 1908 a srovnáme je se současnými továrnami v Indii či Bangladéši, kde ženy a dívky šijí levná trička pro H&M za dolar na den, ale i s těmi evropskými, kde ženy rovněž pracují v nepřijatelných podmínkách za nejnižší mzdu, musíme se samy sebe ptát, co se v tomto ohledu za posledních 110 let změnilo,” dodávají také organizátorky zítřejší akce.